Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Letošní slavnost Těla a krve Páně

Eucharistické procesí půjde z katedrály přes Hradčanské náměstí (zastavení na Karmelu sv. Josefa) k Loretě (další zastavení) až na Strahovské nádvoří. Průvod bude zakončen v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově. Společnému slavení by se měla dát přednost před bohoslužbami v jednotlivých pražských farnostech. Dosavadní zkušenost ukázala, že slavení na výše zmíněných místech může mít důstojný průběh, jak je požadováno, a je také příležitostí k oslavě tohoto významného svátku společně s diecézním biskupem.

Slavnost Těla a krve Páně se slaví vždy ve čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice, lidový český název Boží tělo odpovídá překladu dřívějšího latinského názvu „festum corporis Christi“. Vznik tohoto svátku souvisí s rozmachem kultu oltářní svátosti ve 12. století, kdy byl velký důraz kladen na trvalou reálnou přítomnost Krista v posvěceném chlebu (větší než na eucharistickou slavnost – mši). S tím se spojovala také velká touha středověkého člověka po podívané, která vedla mj. i k zavedení pozdvihování posvěcené hostie po proměňování, poprvé dosvědčenému v Paříži okolo roku 1200. Opakovaná vidění svaté Juliány z Lutychu (od roku 1209) se stala v této situaci účinným podnětem pro zavedení zvláštního svátku ke cti Nejsvětější svátosti. V roce 1264 jej pro celou církev zavedl papež Urban IV.

Tomuto papežovu kroku bezprostředně předcházel zázrak, který se odehrál roku 1263 v italské Bolseně (nedaleko Orvieta). Na své cestě do Říma se tam zastavil velmi zbožný český kněz, řečený Petr z Prahy. Trpěl velkými pochybnostmi o skutečné přítomnosti Krista v eucharistii a doufal, že setkání s papežem Urbanem IV. mu pomůže pochybnosti rozehnat. V kostele sv. Kristiny sloužil mši a v okamžiku proměňování se celá hostie kromě míst, kde ji kněz držel prsty, proměnila v tělo. Tělo natolik krvácelo, že se kapky krve před zraky všech přítomných rozstříkly na korporál a čtyři mramorové dlaždice. Hluboce pohnutý kněz poté navštívil papeže, který zrovna pobýval v Orvietu. Místní biskup byl okamžitě pověřen vše přezkoumat. Na místě shledal, že se jedná jistě o zázrak. Vzal korporál s sebou a šel za papežem. Ten mu šel sám vstříc se zástupem zbožných lidí a všichni se relikvii klaněli.

Obyvatelé Orvieta na památku zázraku vystavěli gotický chrám, který je vlastně velkým relikviářem a bývá nazýván „zlatou lilií italských katedrál“. Průvod Božího těla je doložen poprvé v Kolíně nad Rýnem mezi lety 1274 a 1279. A už ve 14. století nacházíme jeho nadšené přijímání a jeho okázalé slavení ve většině zemí. (kh, ap, podle: Adolf Adam, Liturgika)

05. 06. 2009