Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Adventní představení v Domově sv. Karla Boromejského

Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Vznikla kolem roku 1955 v leopoldovské věznici, v komunistickém kriminále „zapsaná do paměti ... v nejnaprostější samotě, tj. už ve vyšetřovacích vazbách. Stovky a stovky muklů ji znali zpaměti buď částečně nebo celou, v nesčetných opisech obíhala po světě už dávno předtím, než já jsem se vrátil domů.“ Básník odsouzený původně na 25 let ji po svém návratu z vězení (1951 - 1962) nijak neupravoval. V dopise literárnímu kritikovi Jaroslavu Medovi, v době prvního vydání knihy, o tom napsal: „Vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, zcela doslovně darována, proto jsem se neodvážil změnit, když šla do tisku, ani slůvko, třeba by se zdálo (a mě prvnímu), že tu i onde by byla namístě menší korektura. Nic na těch okolnostech neromantizuju, milý pane, je to tak, jak to je, a jsem si vědom celé řady mimořádností, včetně kladného světla útěchy a překonávání temnot světlem milosti.“ (ap)
25. 11. 2009