Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Antonín Brus z Mohelnice 1561 - 1580

Antonín Brus se narodil v Mohelnici na Moravě 13. února 1518. Po studiích a po vstupu do řádu křížovníků s červenou hvězdou pobyl za turecké války v roce 1542 už jako kněz v táboře Jindřicha Mezřičského z Lomnice, kde si získal oblibu svými kázáními pro vojsko. Ovládal pět jazyků, byl výborný řečník. Po návratu do Čech se stal v roce 1548 farářem v Lokti. Po smrti velmistra řádu Václava z Hradešína 21. května 1552 byl zvolen jeho nástupcem. Za obnovené turecké války byl povolán do Vídně jako vojenský kazatel a tam se stal v roce 1558 vídeňským biskupem. Pražským arcibiskupem byl jmenován 5. září 1561, což bylo slavnostně oznámeno královským mandátem 12. ledna 1562. Krátce nato, 26. září 1562, bylo Ferdinandem I. po 140 letech sedisvakance formálně obnoveno pražské arcibiskupství. Majetek byl však z většiny rozchvácen, náklady na hospodářské zajištění arcidiecéze měly být hrazeny ze solní pokladny státu, avšak značnou část výdajů nesl v prvních desetiletích křížovnický řád, jehož člen a velmistr se stal arcibiskupem.

            Brusovo postavení bylo velice obtížné, začínal téměř od začátku a za specifické situace. V roce 1562 se zúčastnil jako řečník císaře posledních zasedání tridentského koncilu, na němž doporučoval mírné zacházení s nekatolíky. Výsledkem jeho úsilí o sjednocení bylo papežské breve Pia IV. z 16. dubna 1564, kde se v českých zemích povoluje pro členy původní české kališnické církve přijímání pod obojí způsobou, vyhlášené v katedrále sv. Víta 23. a 30. července 1564. Arcibiskupství pod Brusovým vedením vešlo na čas v život jako společná instituce pro katolíky a kališníky, proto v letech 1565–1566 světil arcibiskup i kališnické kandidáty na kněžství.

            Toto řešení se však vlivem radikálního luterství neudrželo. Brus se snažil o svolání provinční synody, což se sice nepodařilo, ale pořádal aspoň konvokace, jejichž výsledkem v roce 1564 bylo vydání reformačních artikulů, kde se ve dvanácti kapitolách mluví o způsobech nápravy života církve a jejích členů u nás. Arcijáhnům a děkanům nařizoval každoroční vizitace v oktávu svátku sv. Petra a Pavla. Proklamace práv katolické církve a snaha o celkovou obnovu církevního života v Čechách byly však komplikovány hospodářským nedostatkem a vzrůstajícím vlivem protestantství. Brus přesto položil základy pro organizační zajištění katolické církve v zemi a pro její navázání na předhusitské tradice s přihlédnutím k vývoji českého kališnictví. Jako velmistr se současně snažil o duchovní obnovu i o zlepšení hospodářské situace svého řádu, 22. dubna 1554 a 4. června 1573 svolal generální kapituly, na kterých položil základy obrody řádu. V roce 1562 korunoval českého krále Maxmiliána II. a v roce 1575 Rudolfa II.

            Zemřel v noci z 27. na 28. srpna 1580, byl pochován v kapli sv. Antonína v pražské katedrále.

Martin Bejček

(Převzato z knihy Pražské arcibiskupství 1344-1994, kterou uspořádali Zdeňka Hledíková a Jaroslav V. Polc. Vydalo nakladatelství Zvon v Praze roku 1994.)

13. 02. 2008