Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Archeologové prozkoumají ostatky Tychona Brahe

V souladu se Závazným stanoviskem Magistrátu hl. m. Prahy přistoupí Institut for antropologi arkaeologi og lingvistik Aarhus Universitet pod vedením Jense Velleva k archeologickému výzkumu hrobky Tychona Braha a ke zkoumání jeho tělesných ostatků. Průzkum povede Archeologické oddělení Národního památkového ústavu - územní odborné pracoviště v hlavním městě Praze. Přítomni budou zástupci dalších odborných a specializovaných pracovišť. Z Aarhusu přijede také významný dánský odborník na českou historii Martin Brandt Djupdraet. Chrám Matky Boží před Týnem bude ve dnech 15. – 19. listopadu z důvodu výzkumu pro veřejnost uzavřen.

V pondělí 15. listopadu budou práce zahájeny vyzdvižením náhrobní desky a průzkumem interiéru hrobky minikamerou. Ostatky budou převezeny na specializovaná pracoviště Národního muzea. Celý průzkum bude zakončen 19. listopadu. Tentýž den v 15.00 hodin bude v chrámu Matky Boží před Týnem pražský arcibiskup Dominik Duka slavit mši svatou za účasti čestných hostů a zpěvu místního a dánského pěveckého sboru. V závěru bohoslužby budou tělesné ostatky uloženy zpět do hrobky v Týnském chrámu.

Hrob byl poprvé prozkoumán v roce 1901. Od 24. června do 27. června roku 1901, tedy 300 let po smrti Tychona Brahe, proběhlo otevření hrobky pod dohledem architekta a historika Jana Heraina a antropologa Jindřicha Matějky. Byl proveden průzkum ostatků, z kterého se ovšem dosud v žádném z muzejních archivů nenašla zpráva. Dánská strana již delší dobu usiluje o nový průzkum. Dnešní modernější metody by podle odborníků mohly přinést nové poznatky a mimo jiné by také mohly pomoci objasnit příčinu Tychonovy smrti. Dánové chtějí aplikovat tzv. CT skeny, které by ve virtuální podobě nechaly kosterní pozůstatky k dispozici i dalším badatelům.

Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe (*14.12.1546 Knudstrup, Dánsko, +24.10.1601 Praha) byl světoznámý dánský astronom, jeden z nejlepších astronomických pozorovatelů své doby. Roku 1576 začal budovat na ostrově Hven (dnes Ven, Švédsko) astronomickou observatoř Uraniborg, bohatě vybavenou přístroji konstruovanými většinou podle jeho návrhu. Pro neshody s králem Kristiánem IV. opustil Dánsko a od roku 1599 působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II., kde spolupracoval s Janem Keplerem, který byl jeho asistentem. Mimo jiné také začal budovat observatoř na zámku v Benátkách nad Jizerou, kde se zachoval tzv. „Benátecký poledník“. Sympatizoval s heliocentrismem Mikuláše Koperníka, zároveň ale hájil vlastní kompromisní systém, v němž planety obíhají kolem Slunce a Slunce i se stálicemi obíhá kolem středu vesmíru, jímž je Země. Zemřel v Praze a pohřební řeč v Týnském chrámu měl jeho dlouholetý přítel Jan Jessenius, rektor pražské university. (Aleš Pištora)

01. 11. 2010