Titulární kostel pro kardinála Duku
V sobotu 18. února 2012 se od 10.30 hodin pražský arcibiskup Dominik Duka OP zúčastní v bazilice sv. Petra ve Vatikánu zasedání kardinálské konzistoře. Papež Benedikt XVI. při ní novým kardinálům předá spolu s kardinálskými birety také dekrety, v nichž budou uvedeny jejich titulární baziliky.
Jména titulárních bazilik nových kardinálů jsou do té doby tajná a zveřejněna jsou až v den zasedání konzistoře. Titulární bazilika je jedním z atributů kardinála. Tato tradice odkazuje k původnímu významu této hodnosti. Kardinálové totiž původně byli faráři největších římských kostelů. Později se tak označovali kněží 25 římských titulů, tzn. hlavních míst kultu srovnatelných s dnešními farnostmi, na které se papež jako biskup Říma obracel v různých záležitostech. Podle dávné tradice je proto každému z kardinálů přidělován jeden z římských chrámů, tzv. titulární kostel, jako výraz příslušnosti k římskému kléru.
Také čeští a moravští kardinálové vždy měli své titulární baziliky. Titulární bazilikou kardinála Miloslava Vlka je od roku 1994 např. bazilika Svatého Kříže Jeruzalémského (Santa Croce in Gerusalemme). Tento chrám patří mezi sedm nejvýznamnějších chrámů města Říma. Je totiž jedním z římských kostelů, které mají poutníci pěšky obejít v jediném dni. Kostel byl roku 325 vystavěn císařovnou svatou Helenou, matkou Konstantina I. jako palácová kaple v její rezidenci nedaleko římského Lateránu. Od jeho vybudování se zde uchovávají zbytky Kristova kříže. Středověká tradiční slavnost křížové cesty, které se účastnili papežové, byla situována právě do kostela Svatého Kříže. Papež při ní šel bosý od Lateránské baziliky spolu s duchovenstvem a průvodem do římského Jeruzaléma, aby sloužil bohoslužbu ke cti dřeva z Kristova kříže. Již papež Řehoř I. Veliký z tohoto chrámu vytvořil titulární kostel. Současná podoba kostela je výsledkem mnoha stavebních úprav, z nichž poslední byla velká pozdně barokní přestavba v polovině 18. století.
Titulárním kostelem kardinála Františka Tomáška byla bazilika sv. Vitala. Vlkova předchůdce na stolci pražských arcibiskupů tato bazilika spojovala s kardinálem Kašparem, který ji měl jako titulární kostel čtyřicet let před Tomáškem. Kostel na rušné ulici via Nazionale na úbočí římského Kvirinálu vznikl na základech patricijského domu, kde v prvních staletích po Kristu bylo shromaždiště křesťanů. Vystavěn byl na začátku 5. století a zasvěcen sv. Vitalovi a jeho rodině (jeho ženě Valérii a jeho synům Gervásovi a Protásovi). Bazilika z počátku 5. století by patrně zanikla nebýt důkladné obnovy, které se jí dostalo roku 1475. Papež Sixtus IV. ji dal od základů obnovit. Nová etapa v dějinách baziliky sv. Vitala nastává v listopadu roku 1595, kdy ji Klement VIII. věnoval jezuitům.
Uveďme do třetice titulární kostel dalšího pražského arcibiskupa a předchůdce kardinála Tomáška, jímž byl kardinál Beran. V roce 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem titulu Santa Croce in via Flaminia. Kostel byl postaven roku 1913 architektem Aristidem Leonorim na zakázku papeže Pia X. v rámci oslav 1660. výročí vydání ediktu milánského. Slavnostně otevřena byla roku 1914, ale vysvěcena až roku 1918. Jako kardinálský titul byl kostel ustanoven papežem Pavlem VI. roku 1965 a přidělen kardinálu Beranovi. (Aleš Pištora)
