Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Arcibiskupství pražské ke schvalovanému zákonu o vyrovnání

Průběh samotného hlasování, ale i debaty, které ho provázely a ještě určitě budou provázet, ukázaly, že naše společnost se jen velmi obtížně vypořádává s tak zásadní a komplexní otázkou, jakou je uspořádání vztahu církví a státu. Jako by naše společnost v sobě nesla příliš mnoho rozepří a nedostatek jednoty znemožňující politický konsensus. Diskuze kolem majetkového narovnání se vedou tak dlouho, jak dlouho trvá transformace naší společnosti. Neexistuje sice žádný ideální stav, kde by se měla transformace zastavit, přesto však lze říci, že demokracie v naší společnosti není ještě zcela samozřejmá. Chybí totiž vědomí toho, že demokracie jako taková nemůže existovat bez spravedlnosti a práva, které mají vést ke společnému dobru.

Není zapotřebí neustále opakovat celou problematiku projednávaného zákona. Problematika to není jednoduchá a vyžaduje si vždy důkladného výkladu, který nelze zjednodušit na volební hesla a novinové titulky. Navrhovaný zákon má vytvořit předpoklad pro moderní vztah mezi církvemi a státem, který je dnes stále ještě zatěžován zákonem z doby komunistické totality. Jedním ze základních principů majetkového narovnání je nezávislost církví na státu, tedy ukončení financování církví skrze státní rozpočet. Navrácený majetek a finanční náhrada se mají stát zdrojem pro financování církví namísto státního rozpočtu. Tím bude rovněž podtržena nekonfesijnost státu.

Všichni, kdo se na formulování zákona podíleli, jsou si vědomi toho, že se jedná o kompromis. Mnozí účastníci jednání jak na straně politických stran, tak na straně jednotlivých církví bezpochyby vidí mnohé dílčí nedostatky. Je ale zapotřebí si uvědomit, že shoda, která nemá obdoby nejen v dějinách této země, je výjimečná a její odmítnutí by znamenalo ztratit šanci na vyřešení problému, který tíží celou naši společnost. Není to jen záležitost týkající se asi 38% obyvatel, kteří se nějakým způsobem hlásí k víře, ani jen těch, kdo žijí v obcích, jejichž rozvoj je omezen blokovanými pozemky. Život a působení církví, s nimiž je spojena identita naší země či naše kulturní dědictví a které představují významný hlas v celospolečenských diskusích a otevírají se těm, kdo hledají útěchu, ale současně nabízejí i prostředky k vyjádření životní radosti, se týká všech. O tom svědčí také nedávný výzkum veřejného mínění provedený agenturou Median, z něhož vyplývá, že přestože existují rozdíly v pohledu na předkládaný zákon, 58,7% obyvatel je pro majetkové vyrovnání. (Aleš Pištora)

17. 07. 2012