Vyhledávání Menu

Arménská církev má nové působiště


Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP předal v neděli 11. října 2015 klíče od kostela sv. Ducha v Praze na Starém Městě arménské komunitě, která bude do budoucna kostel využívat. Komunita žijící v České republice již přes dvacet let bude pražský kostel sdílet s místní farností.


48337


Pražské komunita Arménské apoštolské církve sv. Řehoře Osvětitele se dosud scházela v kostele sv. Jiljí. „Jsme rádi, že nám pan kardinál nabídl kostel sv. Ducha k užívání a místní farnosti za to, že se o něj s námi podělí,“ říká P. Barsegh Pilavchyan, archimandrita Arménské apoštolské církve pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Podle odhadu P. Pilavchyana žije na území republiky asi 10 tisíc Arménů. Mnozí se sdružují právě kolem své církve, která v České republice získala registraci v roce 2014. Arméni v Česku dodržují své tradice. V Praze funguje také arménská škola, kde se každou sobotu vyučuje arménština. I když se arménská diaspora v zemi začala víc rozšiřovat teprve před dvěma desetiletími, řada jejích členů se dokázala v českém prostředí výrazně prosadit. Arménie má tři miliony obyvatel. Zhruba jednou tolik Arménů ale žije podle dostupných údajů mimo svou vlast.

Počátky arménské apoštolské církve sahají k Řehoři Osvětiteli, který již kolem roku 300 pokřtil arménského krále Tiridata III., čímž se Arménie stala prvním státem, kde bylo oficiálně přijato křesťanství. Třebaže se arménská církev neúčastnila christologických sporů na chalcedonském koncilu, oddělila se od oficiální církve Byzantské a v její teologii byly patrné monofyzitské tendence. Po koncilu ve Florencii (1439) však apoštolská církev obnovila jednotu s římskou církví. V roce 2006 na Řádném synodu arménské církve Benedikt XVI. ocenil ve své promluvě její tři charakteristické vlastnosti: věrnost Evangeliu, věrnost Petrovu stolci a vytrvalost v zakoušených utrpeních, k nimž docházelo hlavně na začátku 20. století. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 12. 10. 2015