Vyhledávání Menu

ASPM od Dominika

Jak jsme se setkali

Dne 5. listopadu 2011 do prostoru sálu kardinála se úzkým vchodem, jakoby úzkou cestou do Božího království prorve veliké množství chlapců i mladých pánu. Jsou to ministranti i jejich doprovod. Vzadu v sále na nás čeká malé občerstvení v podobě sladkého pečiva a nápojů. Tu a tam si podáváme ruce s našimi kamarády, známými knězi a také tu poznáváme nové kamarády, třeba ze stejného vikariátu. Tento okamžik netrvá chvíli – otec Benedikt Hudema nařídí účastníkům setkání se posadit na židle či postát vzadu, pokud židle nestačí. Do rukou ministranti dostanou text písně „Hospodine ulituj nás.“ Poprvé ji varhaník zahraje na piano a my zpíváme. Pak cvičíme podruhé a otec Benedikt nám řekne něco ve stylu: „No tak, pánové, tato píseň se zpívala v boji, takhle by od nás nepřátelé neutekli.“ Tak tedy dobře. Pořádně nahlas. Přichází otec arcibiskup Dominik Duka. Píseň Hospodine ulituj nás zazní takříkajíc „na plné pecky“ až snad tím celý arcibiskupský palác padá jak domeček z karet. Otec arcibiskup nás přivítá a společně se pomodlíme. Ptá se nás na to, v jaké zemi se narodil Pán Ježíš. Zvedne ruku malý ministrant a odpoví: „V Judei.“ Po správné odpovědi se ještě otec arcibiskup ptá na téma jeruzalémského chrámu. Poslední arcibiskupova otázka zazní: „Je katedrála sv. Víta prvním chrámem u nás?“ Vysoký ministrant Dominik zvedne ruku a nahlas zvolá: „Nikoli, první chrám byl na Levém Hradci.“ Po panu arcibiskupovi se ještě pan rektor kněžského semináře, Mons. Artur Matuszek, zeptá na otázky ohledně kněžství a semináře a nakonec nám nabídne účast na duchovní obnově v pražském semináři. Po úvodním programu směr kasárny mimo několika holek, které si dvě školské sestry svatého Františka, Lucie s Anežkou, vezmou na starost.

Za branou kasáren se postavíme jako vojáci do půlkruhu. Kapitán Vladimír Hudousek, kaplan hradní stráže, nám poručí zachovávat kázeň a následovně se rozdělit do dvou skupin. Ještě před rozdělením nám hudebníci zahrají na žesťové nástroje. Jedna skupina se odebere na druhé nádvoří, druhá zůstává na místě. Na druhém nádvoří se postavíme ke zdem. Čeká nás ukázka psího zásahu. Opět uslyšíme nějaké poučení o kázni a pak jeden z maskovaných vojáků vyšle vlčáka a dovnitř vejde figurant, předvádějící pachatele, ve speciálním oblečení, které slouží k tomu, aby jej pes neporanil. Zajímavé to rodeo. Pachatel se snaží provést všelicos, ale vlčák stále kouše a už ho stráž musí popadnout. Po výměně návštěvníků vidíme různé pistole, ukázku výměny stráží a silniční techniky. Na závěr prohlídky kasáren nám kpt. Vladimír Hudousek popíše, co dělá jako kaplan. Že například nemluví hned o víře, ale například řeší rodinné či pracovní problémy svých kolegů. Z kasáren se odebereme zpátky do arcibiskupského paláce. P. Benedikt vybídne k modlitbě Anděl Páně. Hladovým žaludkům dopřejeme výborný guláš s chlebem. Nasyceni se zase rozdělíme na dvě skupiny. Komu je pod třináct let, jde hrát hru.

Komu více než třináct, jde nacvičovat do katedrály liturgii. Opět nutnost prodrání se úzkým vchodem do katedrály. Před kněžištěm už na nás arcibiskupský ceremonář Vojtěch Mátl čekal. Kdo má s sebou oblečení, postaví se dopředu, kdo nemá, postaví se dozadu. Jedny ceremonář ustanoví ceremonáři pomocnými, jiné nosiči sedmi svící, mezi ně jednoho nosiče kříže, dále navikulaře a turiferáře, malí kluci dostanou tradičně lavabo. Jiná skupina chlapců přečte přímluvy, ministrant Vráťa je lektorem. Ministranti si zkusí, jak mají jít v průvodu a také, jak mají vykonávat svěřený úkol. Když malým ministrantům skončí hra a přijdou do katedrály, honem na sebe kleriky, či sukně a límce a rochety. Ovšem ne všichni jsou černobílý. V řadě světlonošů jednomu klukovi září na hrudníku bílá kápě, spousta kluků mají na sobě alby. Mezi malými hochy nápadně září rudá a zelená kápě. Za doprovodu písně „K oltáři Páně“ průvod kráčí k Božímu katedrálnímu oltáři. Malí ministranti sednou do předních lavic, velcí nahoru za oltář. První čtení navazuje na dnešní exkurzi do vojenských kasáren. Vráťa čte o dobrém vojákovi Ježíše Krista. Po mši svaté průvod kráčí do svatováclavské kaple. Otec arcibiskup vede modlitbu za náš národ a ministranti obnoví své závazky.

Vrchol již skočil. V arcibiskupském paláci následuje požehnání. Po rozloučení ministranti dostanou nějaké kartičky s modlitbami a jdou domů.

S Pánem Bohem napřesrok !!!

 

27. 09. 2013