Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Augustiniáni působí v Čechách již 750 let

Nejdůležitější události ze života augustiniánských řeholníků působících v Čechách si budou bratři augustiniánské řehole připomínat po celý rok. Chtějí děkovat Bohu za dílo svých předchůdců a prosit o požehnání šířit evangelium i nadále. Kromě oslav v klášteře sv. Dobrotivé, který 30. června navštíví také pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP, připravují bratři na 15. srpna rovněž pouť v Dolním Ročově a oslavu 300. výročí posvěcení kostela sv. Václava v Bělé pod Bezdězem 28. září. Do Domažlic a dalších zrušených augustiniánských klášterů v okolí se podívají během zájezdu na podzim.

Již v dubnu však výročí připomene XIV. augustiniánský týden, který proběhne v pražském klášteře sv. Tomáše na Malé Straně. Kromě historických témat se bude hovořit také o Augustinově pojetí svobodné vůle a křesťanské konverzi jako jejím uzdravení. Jednou z posledních akcí bude listopadová oslava narození sv. Augustina.

Sobotní oslavy ve sv. Dobrotivé, které celoroční připomínku otevírají, se váží k významné události zjevení Panny Marie Oldřichovi z Valdeka, které bylo podle legendy důvodem pozvání augustiniánů do Čech. Podle nejstarších dochovaných zpráv, se v roce 1262 pánu z Valdeku, který byl zbožným křesťanem a choval hlubokou úctu k Matce Boží, zjevila Panna Maria a poradila mu, aby vybudoval klášter. O této události bude ve své přednášce od 15.15 hodin hovořit PhDr. William Faix, OSA.

Augustiniány do Čech pozval Oldřich Zajíc Waldek 24. března 1262 a v Zaječově pro ně začal budovat nový klášter. V roce 1264 byl klášter zasvěcený Zvěstování Panny Marie slavnostně posvěcen. Je nesporné, že se Oldřich pohyboval v královských kruzích, neboť jeho otec byl čestným sklepníkem Václava I., který zemřel roku 1253. Jeho sestra Anežka Česká (zemřela roku 1282), která byla neúnavnou zakladatelkou církevních domů, se stala matkou františkánského hnutí v zemi. Příklad této královské velkorysosti nepochybně ovlivnil i Oldřicha.

Nejstarší klášterní stavbou byl malý kostelík Zvěstování Panny Marie, který stával v místech dnešní sakristie, věže a kaple sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského. Byla to obdélníková stavba, polygonálně zakončená a v roce 1682 byla značně přestavěna. Kostel byl po roce 1676 přestavěn ve svou nynější podobu. Dominantou hlavního oltáře je působivé rokokové plátno „Prosba Panny Marie k Oldřichovi z Valdeka", které bylo dokončeno roku 1745 J. P. Molitorem. Naproti velké kazatelně je náhrobní deska hejtmana Samuela de Bois, patrona kostela, který zemřel roku 1690. Nad hlavními dveřmi na kruchtě jsou funkční varhany, unikátní tím, že od své instalace v roce 1727 nebyly upravovány ani opravovány. Velký český skladatel Antonín Dvořák na ně hrál při jedné ze svých četných návštěv zdejšího kostela. Pod kůrem, nad hlavním vstupem, je latinský nápis připomínající návštěvu císaře Karla VI. roku 1732. Nalevo od hlavního portálu je do kovu vsazen náhrobní kámen Mikuláše Zajíce z Hazmburka a na Kosti. Více na www.augustiniani.cz. (Aleš Pištora)

19. 03. 2012