Beatifikace pražských mučedníků v ekumenickém kontextu
V rámci procesu blahořečení byly 11. července 2012 vyzdviženy ostatky čtrnácti pražských mučedníků k vědecké analýze. Arcibiskupství pražské považuje za důležité zdůraznit, že k připravované beatifikaci dochází po konzultacích s ostatními křesťanskými církvemi.
Čtrnáct františkánů, kteří pocházeli z různých zemí Evropy, bylo zabito v klášteře u Panny Marie Sněžné 15. února 1611. Kvůli určité toleranci císaře Rudolfa II., která se projevila např. vydáním známého Majestátu a jejíž důvody vyplývají z dobového politického kontextu, dochází k dynastickým sporům uvnitř habsburského domu. Císař, jenž nemohl zapomenout porážku z června roku1608, kterou utrpěl od svého bratra Matyáše, pozve vojsko svého bratrance Leopolda, pasovského biskupa na pomoc případnému ozbrojenému konfliktu. Na masopustní úterý 15. února 1611 v časných ranních hodinách vpadou Pasovští na Malou Stranu. V ulicích města se strhne bitva. V rozjitřené atmosféře se rozšíří fáma, že Pasovští přicházejí, aby realizovali obdobu bartolomějské noci.
Touto fámou podnícený dav Pražanů byl přesvědčen, že především mezinárodní komunity obývající kláštery mohou být útočištěm pasovských vojáků. Zaútočí proto na řadu pražských klášterů, jakož i na Vyšehradskou kapitulu. Nejtragičtější osud postihne klášter minoritů u Panny Marie Sněžné na dnešním Jungmannově náměstí. Celá tragická událost však od počátku nebyla chápána jako násilný krok nekatolíků proti katolickým klášterům. Pasovští, kteří svým obsazení levého břehu Vltavy rozpoutali násilnosti proti klášterům, při svém drancování vůbec nerozlišovali mezi katolíky a protestanty. Hovoří-li se na druhé straně o pražských obráncích zaslepených hněvem proti Leopoldovu vojsku, je třeba si uvědomit, že Praha byla tehdy městem mnoha národů (v Praze tehdejší doby žili Češi, Němci, Židé, ale také další národy Evropy jako Španělé či Italové), ale také mnoha konfesí – katolíků, utrakvistů, luteránů, kalvinistů, Českých bratří i židovské komunity.
Někteří z viníků krutého umučení řeholníků nejen v klášteře minoritů byli později dopadeni a v květnu 1611 popraveni. Na památku krveprolití byl 15. únor v církevním kalendáři označen za Den mučedníků pražských. Připravovaná beatifikace nemůže vzbuzovat žádné konfesní spory, ale uzavírá historii úcty k obětem tohoto nekontrolovaného výbuchu obav a strachu obyvatel částečně okupovaného města. K připravované beatifikaci dochází po konzultacích s ostatními křesťanskými církvemi, jak to také vyžadovalo i rozhodnutí římské kongregace, která se kultem svatých zabývá. (Aleš Pištora)
