Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Během svatojánských oslav bude představen vzácný relikviář

Pozoruhodně dochovaná tkáň z těla sv. Jana Nepomuckého, dříve označovaná jako tzv. jazyk, byla vyňata z Janova hrobu v katedrále sv. Víta již v roce 1719 v rámci příprav na světcovo blahořečení. Při zkoumání ostatků vypadla z lebky a po zevrubném ohledání byla vyhodnocena jako světcův zázračně dochovaný jazyk. Tato událost přispěla k urychlení následné beatifikace, k níž došlo v roce 1721.

Relikvie byla ve 20. století prohlédnuta roce 1903 anatomem prof. O. Schrutzem a roku 1972 odborným týmem pod vedením významného antropologa dr. Emanuela Vlčka. Kompletní zkoumání a následná konzervace byly prováděny ve spolupráci s řadou dalších odborníků lékařských disciplín.

Mikroskopická a sérologická vyšetření poukázala příslušnost relikvie ke kosterním pozůstatkům uloženým v stříbrné rakvi v katedrále sv. Víta. Nebyly přitom zjištěny žádné stopy svalových tkání. Závěry, k nimž odborníci dospěli, zato vedly ke konstatování, že s největší pravděpodobností jde o dekomponovanou suchou mozkovou tkáň, která se pozoruhodně dochovala až do naší doby.

Relikvie byla v roce 1729 při příležitosti Janovy kanonizace vložena do nově zhotoveného monstrancového relikviáře, který se stal součástí Svatovítského pokladu. Relikviář v proskleném tubusu uchovává relikvii ve starší zlaté schráně jazykovitého tvaru, jejíž přední strana je kryta křišťálem. Na zadní straně je v emailu provedený nápis označující relikvii jako světcův zázračně neporušený jazyk nalezený téhož roku.

Samotný relikviář je vídeňskou zlatnickou prací z doby vrcholného baroka. Je zhotoven ze zlaceného stříbra a bohatě posázen pravými drahokamy. Kruhová noha nese schránu s relikvií uzavřenou baldachýnem. Paprskové uspořádání do tvaru pěticípé hvězdy s otupenými hroty, na nichž jsou nasazeny další menší pěticípé hvězdy, odpovídá pěti hvězdám, které se dle legendy po svržení mučedníkova těla vynořily nad Vltavou. Horní část relikviáře je zakončena křížem s dvojicí palmových ratolestí připomínajících Janovu mučednickou smrt. K výzdobě bylo použito broušených kamenů, z nichž některé byly pravděpodobně součástí osobních šperků. Z kamenů se setkáváme s olivíny, ametysty, akvamaríny, granáty, rubíny, smaragdy, rubelity, nechybějí ani diamanty. Na noze je rytý nápis připomínající starší opravy. Skvostné provedení relikviáře včetně použitých materiálů jej řadí k předním památkám katedrály a svatojánského kultu. Právě dokončená restaurátorská obnova jej umožňuje spatřit a uctít v původní kráse. (Vladimír Kelnar)

09. 05. 2013