Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Beseda s Mons. Karlem Otčenáškem

V rámci série přednášek věnovaných moderním českým dějinám již vystoupilo mnoho hostů. Mezi jinými např. PhDr. Jan Stříbrný, který svou přednáškou „Česká společnost pod komunistickou totalitou“ celý cyklus zahájil. O pronásledování církve Státní tajnou bezpečností promluvil PhDr. Radim Cigánek a o českém katolickém samizdatu 80. let Mgr. Marta Edith Holečková.

V prostorách kláštera tentokrát promluví Mons. ThLic. Karel Otčenášek, arcibiskup, emeritní biskup královehradecký, který byl vězněn v letech 1951-1962 v Želivi, Mírově, Leopoldově a Valdicích. Karel Otčenášek se narodil 13. dubna 1920 v Českém Meziříčí. V roce 1931 odešel do Prahy, kde studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Bubenči a po jeho absolvování začal studium bohosloví v Hradci Králové. Před vypuknutím druhé světové války odešel na popud biskupa Mořice Píchy do římského Nepomucena, kde absolvoval Lateránskou univerzitu a dosáhl licenciátu teologie (ThLic.). V Římě byl 17. března 1945 vysvěcen na kněze.

Po návratu domů působil jako kaplan v Týnci nad Labem a v Horní Rovni u Pardubic a jako administrátor v Žamberku. V letech 1949 a 1950 zastával funkci vicerektora diecézního semináře v Hradci Králové a po jeho zrušení v roce 1950 byl též po krátkou dobu duchovním správcem ve Vrchlabí. Od 15. listopadu 1949 byl vicerektorem kněžského semináře v Hradci Králové. Dne 30. dubna 1950 byl v kapli sv. Karla Boromejského v Hradci Králové vysvěcen bez tehdy nutného státního souhlasu na biskupa a vzápětí nato uvězněn. V letech 1951 - 1962 byl komunistickým režimem ČSSR vězněn pro vlastizradu (Pardubice, Hradec Králové, Mírov, Leopoldov, Kartouzy…). Po propuštění nejdříve pracoval v různých manuálních zaměstnáních (od roku 1962 do roku 1965 byl dělníkem v mlékárně v Opočně), a tajně působil jako kněz, posléze začal působit jako kněz oficiálně (1965 - 1968 duchovní správa v Trmicích, 1968 - 1973 duchovní správa v Hradci Králové - Plotiště nad Labem, 1973 - 1990 opět Trmice). V červenci 1968 byl soudně rehabilitován a rozsudek z padesátých let zrušen jako nezákonný.

Teprve po roce 1989 se mohl ujmout biskupského úřadu, pro nějž byl určen již před 40 lety. Dne 27. ledna 1990 byl oficíálně uveden do úřadu 23. sídelního biskupa královehradecké diecéze a sídelním biskupem byl do 26. září 1998, kdy byl vystřídán biskupem Dominikem Dukou OP. V rámci Československé biskupské konference se stal předsedou pro duchovenstvo a předsedou komise Justicia et Pax České biskupské konference. Pro jeho zásluhy mu byl papežem Janem Pavlem II., jehož byl osobním přítelem, v roce 1998 udělen osobní titul arcibiskupa. V roce 1995 obdržel Řád TGM I. třídy. Věnuje se odškodnění politických vězňů a sepsání jejich životů. Je patronem IKUE (Internacia Katolika Unio Esperantista). (ap)

16. 06. 2009