Vyhledávání Menu

Bílá Hora 2014 – závěrečná bohoslužba

Společná ekumenická bohoslužba završí 8. listopadu 2014 od 18.00 hodin v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře podzimní pásmo debat, přednášek a uměleckých intervencí. Bohoslužbu bude sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP a předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.

Ještě před samotnou závěrečnou ekumenickou bohoslužbou se bude 5. listopadu od 19.30 hodin konat v poutním areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře setkání s literárním historikem Martinem Bedřichem, který bude hovořit o tom, jak se fenomén Bílé hory vepsal do kulturních dějin české země a jakou zanechal stopu v literatuře.

Ústředním bodem, který doprovázel všechny akce, je samotná umělecká intervence spočívající v dočasné úpravě hrobu padlých v bitvě 8. listopadu 1620 na Bílé hoře, v němž leží „vítězové“ i „poražení“ a který se dnes nachází v poutním areálu Panny Marie Vítězné. Na projektu spolupracovali architekt Norbert Schmidt, malíř Patrik Háb, hudební skladatel Michal Rataj a další.

Pásmo nejrůznějších setkání mělo za cíl oživit debatu o významu Bílé hory, která byla po staletí vnímána rozporuplněji než kterákoliv jiná událost našich dějin. Organizátoři kladli důraz na to, že má jít o setkání všech, jichž se tento „úhelný kámen národního vědomí“ dotýká. K debatám tedy byli zváni nejen katolíci, ale také evangelíci, nejen věřící, ale i nevěřící, nejen Češi, ale také cizinci. Nejednalo se pouze o pohled do minulosti, ale o to, jak se dívat na Bílou horu dnes.

Bitva nevelkého rozsahu na Bílé hoře roku 1620 kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny Českých zemí. Olivier Chaline, autor nedávno česky vydané publikace k tématu říká, že tato bitva „rozděluje české dějiny ve dví“. V národní paměti je počátkem „doby temna“ a romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Tento mýtus ovšem vychází z představ, které nejsou tak zcela jasné. Kdo byli vítězové a kdo poražení? Jsme národem Husovým? Znamenala Bílá hora germanizaci? Důležitější než tyto otázky však je, zda o těchto tématech dnes dovedeme společně hovořit, a především, zda jsou tyto otázky pro nás ještě vůbec důležité.

Záštitu nad Bílou horou 2014, kterou pořádá Opatství Venio a Centrum teologie a umění při KTF UK s podporou mnoha dalších institucí včetně Arcibiskupství pražského, převzali ministr kultury Daniel Herman, předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr a pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP. Více na http://ctu-uk.cz/bila-hora-2014-co-nas-rozdelilo-muze-dnes-spojovat-program-akci. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 10. 11. 2014