Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Biskup Jan Baxant na Vyšehradě

Vratislav II., druhorozený syn knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu, byl prvním českým králem. Českým knížetem byl od 28. ledna 1061 do dubna 1085, kdy za podporu císaře obdržel titul českého krále. Zároveň byl v letech 1085–1092 titulárním králem polským. V roce 1063 založil Vratislav II. moravské biskupství se sídlem v Olomouci. To mělo omezovat jak moc knížat, tak pražského biskupství.

Vratislav podporoval slovanskou liturgii. Obnovil sázavský klášter založený knížetem Oldřichem. Tento klášter pěstoval od počátku staroslověnský jazyk a literaturu. Po smrti prvního opata Prokopa byli však slovanští mniši z kláštera vyhnáni a nahrazeni latinskými benediktiny. Vratislav II. podal roku 1079 u papeže žádost o všeobecné zavedení slovanské liturgie v zemi. Se svou žádostí však neuspěl. Po Vratislavově smrti na samém sklonku roku 1096 byli všichni slovanští mniši opět, a tentokrát již definitivně, vyhnáni knížetem Břetislavem II.

Vratislav II. byl také zakladatelem vyšehradské kapituly. (Kapitula je sbor kanovníků ustanovených při katedrálním chrámu, který má biskupovi pomáhat při řízení a správě diecéze, nebo sbor kanovníků při významném nebiskupském kostele.) Královskou kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě založil Vratislav roku 1070 jako protiváha kapituly svatovítské. Pro neshody se svým bratrem Jaromírem, který byl pražským biskupem v letech 1068 – 1090, dokonce sám přesídlil z Pražského hradu na Vyšehrad. Kapitula s titulem capitulum peringigna (tj. velmi významná kapitula) byla potvrzena papežem Alexandrem II, ale jako exemptní (tj. vyňatou z jurisdikce biskupa a podřízenou přímo Svatému Stolci) ji vyhlásil až papež Lucius II. roku 1144. Toto zvláštní postavení skončilo v 80. letech 18. století a dnes je podřízena arcibiskupu pražskému. Nejvyšší představitel kapituly – probošt – byl dosazován králem a po roce 1222 získal trvale do svých rukou hodnost královského kancléře. (M. Buben: Encyklopedie heraldiky) S vyšehradskou kapitulou je neodmyslitelně spjata historie celého Vyšehradu. Od svého založení se kapitula a její představitelé značnou měrou podíleli na jeho utváření. Od 11. století se každoročně v den panovníkovy smrti slouží na jeho počest mše svatá. (TS ČBK, ap)

09. 01. 2009