Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Biskup Malý zahájil stavbu nejintenzivnějšího laseru světa

Spolu s biskupem Malým se slavnostního zahájení výstavby největšího výzkumného projektu v dějinách České republiky, jímž ČR vstupuje na dráhu laserové velmoci, zúčastnil předseda vlády Petr Nečas, ministr školství Petr Fiala a předseda Akademie věd Jiří Drahoš spolu s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Janem Řídkým.

Lasery ELI budou jedinečné jednak co do intenzity pulsů, jednak tím, že v budově ELI Beamlines má být instalováno hned několik laserových systémů různých typů. Díky jejich synchronizaci výrazně vzroste škála experimentálních možností, a to nejen pro fyziku, ale i biologii, lékařství nebo materiálové vědy. ELI Beamlines také ve spolupráci s univerzitami a předními vědci ze zahraničí i z ČR se zkušenostmi ze špičkových výzkumných infrastruktur ve světě (jichž v týmu neustále přibývá), nabídne špičkové postgraduální vzdělávání studentům přírodovědných a technických oborů.

Přítomnost premiéra a ministra školství na dnešním ceremoniálu je signálem, že nejambicióznější výzkumný projekt v naší historii (6,8 miliard korun pochází z 85% z prostředků EU, 15% zajistí český stát) se i nadále těší maximální politické podpoře. Přítomnost předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše a ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Jana Řídkého zase symbolizuje pět let intenzivní práce, které obě instituce odvedly, aby Česká republika prostřednictvím ELI Beamlines mohla vstoupit mezi laserové velmoci.

Biskup Václav Malý zastupoval pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duku OP. Ten novému vědeckému centru nedávno vzkázal: „Vedle vědecké erudice bych mu přál také i nutnou míru intuice a především tým, ve kterém bude možné se na sebe jak ve vědecké práci, tak v osobních věcech plně spolehnout. Pokud dovolíte, vyprošuji Vám k tomu i Boží požehnání.“

Historie Břežan sahá hluboko do středověku. Na začátku 18. století je koupil pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Khünburg a od té doby břežanské panství, jehož ekonomicko-správní centrum sídlilo na místním zámku, fungovalo jako hospodářské a finanční zázemí pražské arcidiecéze. V roce 1945 byly pozemky se všemi budovami fakticky, nikoli však právně, zabrány státem. Po roce 1989 na základě soudního rozhodnutí je arcibiskupství pražské převzalo zpět. (Markéta Holubová, Aleš Pištora)

09. 10. 2012