Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Břevnovský betlém Metoděje Floriána

Jeden z nejzajímavějších pražských betlémů se nachází v břevnovském kostele sv. Markéty. Tamní betlém, který byl dokonce zachycen i na jedné staré pohlednici, byl však dle svědectví pamětníků o některých Vánocích nejspíš po roce 1940 rozkraden. Tato skutečnost se stala podnětem pro místního ředitele kůru k vyřezání nového betléma, jehož dokončení se datuje do roku 1942 nebo o něco později. Během jednoho roku byla alespoň větší část figur hotová. Po celý rok se farníci chodili dívat, jak jejich varhaník pracuje. Ten při práci ve svém bytě v patře západního křídla Sartoriova konventu, který nezapomenutelně voněl hoblinami, fermeží a barvami, vysvětloval, proč tu kterou postavu modeluje právě tak.

Varhaníkem u sv. Markéty v Břevnově byl v té době Metoděj Florián, významný představitel českého betlémářství minulého století. Pocházel ze Staré Říše u Jihlavy, kde se narodil 5. prosince 1904 ve výjimečné rodině Josefa Floriana. „Za svůj život vyřezal okolo čtyřiceti velkých betlémů pro kostely a pravděpodobně stejný, ne-li větší, počet betlémů menších pro radost svých známých a přátel.“ (M. Zábranský, Metoděj Florián). Varhaníkem u sv. Markéty byl od roku 1935. Po násilném rozpuštění zdejšího konventu v roce 1950 se Florian vrátil na Moravu a proslavil se ilustracemi Zbojnických písní Bohuslava Martinů. Dále však také vyřezával beltémy. Jeho největší „slovácký“ betlém se čtyřmi desítkami figur se nachází v Lanžhotě a blízké Tvrdonice se mohou dokonce pochlubit i jeho betlémem pohyblivým. „Ač řezbář neprofesionál, dokázal zvládnout velmi dobře technickou stránku řezby“ (V. Vaclík, Encyklopedie betlémů). Zemřel 3. prosince 1987 a je pohřben ve Staré Říši.

Metoděj Florian je autorem 26 figurek břevnovského betlému. Za zmínku stojí malebnost, s jakou pojímal lidové postavy (pastýři, daráci, ponocný, selka  atd.). Víme s jakým zaujetím autor modeloval ostré rysy jihomoravských venkovanů snad i za poslechu vážné hudby. Divákovi jistě neunikne i množství zvířecích figurek (celkově v počtu 47). Zaujmou například figurky slona, velblouda a koně, jenž se v betlémech vyskytují často, ale zde ztvárněné typickým Florianovým rukopisem. Nutno ovšem podotknout, že se část figurek ztratila.

Alegorický betlém tvoří 17 kusů staveb z masivního dřeva a překližky. Základní ideou je komplex venkovského statku, přičemž je akcentován chlév jako přístřeší pro Svatou rodinu. V pozadí městská kulisa výmluvně znázorňuje město Telč. Několik dalších venkovských stavení připomíná charakter krajiny, z které Florian pocházel. Součástí betléma jsou i různé doplňky (studna, nařezané dříví, ohniště aj.). Zajímavá je otázka krajiny a pozadí. Nevíme, zda  autor něco takového stačil vytvořit. Podle dochovaných fotografií lze usoudit, že uspořádání staveb, krajina i umístění procházely pestrým vývojem, a že za šedesát let existence betléma byl vždy dán prostor fantazii stavitelů a aranžérů.

V osmdesátých letech tehdejší farní vikář P. Alois Kánský zadal namalování noční oblohy jako pozadí zdejšímu farníkovi a grafikovi Antonínu Kalcovskému, který se svého úkolu zhostil mistrně a jež také v tomto období restauroval figurky. Ale až po roce 1989 s návratem benediktinů do Břevnova byla iniciována převorem P. Prokopem Siostrzonkem celková revize. Vytvoření pevného modelu krajiny se ujali farníci Josef Šafařík, který zhotovil dřevěné korpusy všech tří panelů a Antonín Kalcovský, který na betlému pracoval už dříve, ošetřil celek po výtvarné stránce. (Václav Snětina, ap, foto: Hana Čermáková)

21. 12. 2009