Vyhledávání Menu

Cyklus setkání pro ty, kteří se připravují na manželství

zkušenosti po dvou letech


1) ÚVOD


Příprava na manželství by měla probíhat během života mladého člověka jako postupný, trvalý proces. Jeho hlavními úseky by měly být vzdálenější, bližší a bezprostřední příprava (Familiaris consortio 66). Přestože tento ideál nebývá vždy zcela naplňován, existují způsoby, jak tento nedostatek alespoň zčásti dohnat, byť třeba jen několik málo měsíců před svatbou. O jednom z nich bych se chtěl zmínit dále.


2) STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA


Cyklus setkání pořádaný Centrem pro rodinu je zaměřen na bezprostřední přípravu na manželství s tím, že částečně plní i funkci přípravy bližší. Na druhé straně může být pomocí i mladým manželstvím zhruba do jednoho roku po svatbě.

Setkání se snaží o rovnováhu složek věroučné, pastorační, pedagogické, právní, psychologické a lékařské.

Přitom se vedle předávání odborných znalostí nezapomíná ani na to, že "k přípravě na manželství v jejích různých stupních se mají cítit povolány křesťanské rodiny" (FC 66) a že "manželé nezřídka pociťují touhu sdělit druhým své zkušenosti" (Humanae vitae 26).

(Kurz se omezuje pouze na vlastní problematiku manželství a rodičovství, jeho součástí není doplňování mezer v křesťanské teorii a praxi. K tomu slouží různé další kurzy pořádané Pastoračním střediskem při Arcibiskupství pražském nebo jednotlivými farnostmi.)

Tyto cykly setkání jsou míněny v prvé řadě jako pastorační pomoc arcidiecéze duchovním správcům. Ti na základě potvrzení o absolvování kurzu sami rozhodnou, zda a do jaké míry bude u snoubenců nutná další osobní příprava.


3) HLAVNÍ ZÁSADY


- otevřenost, dobrovolnost, bezplatnost, podpora dialogu - otázky víry a mravů nahlíženy z hlediska katolické církve


4) STRUKTURA


Cyklus je pořádán třikrát do roka (podzim, zima,jaro). Každý cyklus setkání se skládá z osmi večerů, které probíhají v intervalu jeden týden. Večer je tvořen hodinovou přednáškou, na kterou navazuje hodinová práce ve skupinkách. Ta je první večer nahrazena vstupním rozhovorem s jednotlivými snoubeneckými páry a poslední večer je po přednášce vystaveno snoubencům potvrzení o absolvování.


5) TÉMATIKA JEDNOTLIVÝCH VEČERŮ


Témata večerů jsou stabilní. Bez nároku na úplnost uvádím vždy ke každému tématu v několika bodech bližší charakteristiku:

1. Jak katolická církev chápe manželství
- manželství z pohledu přirozeného zákona
- svátost manželství
- církevně právní problematika manželství
2. Psychologie partnerského vztahu
- psychologické rozdíly mezi mužem a ženou
- rozdílné způsoby myšlení při komunikaci
- rozdílné zkušenosti, které si manželé přinášejí z původních rodin
- jak se mění muž v manželství
3. Vztahy k rodičům, přátelům a okolnímu světu
- priority vztahů před svatbou a po svatbě
- jak bránit mladé manželství před dobře míněnými zásahy z venčí
- společné a soukromé v manželství
4. Konflikty a jejich řešení
- mohou mít věřící manželé konflikty?
- příčiny konfliktů a jak jim předcházet
- nedovolené postupy při konfliktu
- odpuštění
5. Jak žít v manželství vztah k Bohu
- různý vztah k víře u manželů
- společná a osobní modlitba
- společné slavení neděle a svátků
- svátost smíření v manželství
- společenství věřících manželů
6. Sexualita v manželství, rodičovství
- biblický pohled na sexualitu člověka
- druhy lásky
- existuje manželská zdrženlivost?
7. Přirozené plánování rodičovství
- základní informace o průběhu menstruačního cyklu ženy
- základní informace o PPR (každý ze snoubenců obdrží volný formulář pro vedení zápisů o průběhu cyklu)
- PPR v kontextu života manželů
- různé druhy kontracepce, účinnost, vedlejší účinky
8. Obsah manželského slibu, průběh svatebního obřadu
- rozjímání nad textem manželské smlouvy (každý ze snoubenců obdrží text do ruky)


6) SPOLUPRACOVNÍCI


a) Přednášející jsou vybíráni z řad odborníků (kněz, jáhen, psycholog, sexuolog, pedagog) a zkušených manželských párů. Na každé z témat má centrum pro rodinu více spolupracovníků. Ti se v přednášení střídají podle svých časových možností.

b) Manželské páry, které vedou pracovní skupinky, jsou vybírány tak, aby mohly svědčit o praxi svého křesťanského manželství.

Manželé mají základní znalosti z přednášené problematiky. Možná "kvalifikace" je absolvent postgraduálního studia LAROP (Laický rodinný pracovník) v Brně, několikanásobný účastník Manželských setkání, vedoucí pár Snoubeneckých společenství, popř. instruktor přirozeného plánování rodičovství.

Manželé jsou schopni vést práci ve skupinkách, kde usměrňují diskuzi k problematice přednášky a teorii konfrontují se svými vlastními zkušenostmi. Systém otázek, jak je znám např. u Manželských setkání či Snoubeneckých společenství, není pevně stanoven. Téma diskuze je dáno přednáškou, ale manželé mohou očekávat jakékoliv dotazy k problematice manželství.

V současné době s Centrem pro rodinu spolupracuje asi 15 takovýchto manželských párů.


7) ÚČASTNÍCI


Během pěti běhů "Cyklu" Centrum pro rodinu vystavilo potvrzení 140 snoubencům. Tomu by odpovídal průměr 28 snoubenců na jeden běh. V praxi je ovšem účast na přednáškách zhruba dvojnásobná. Kromě zájemců o jednotlivá témata z řad manželů či mladých lidí, kteří jsou samozřejmě často přitahováni i osobou přednášejícího, se přednášek zúčastňují pravidelně studentky dívčí katolické rodinné školy, příležitostně i bohoslovci.

Účast na pracovních skupinkách je proměnná, na začátku kurzu vyšší. Ustálilo se rozdělení zájemců do dvou skupinek.

Snoubenci jsou většinou z řad vysokoškolských studentů či absolventů vysokých nebo středních škol. Přicházejí i mimopražští, z řad studentů i Slováci. V některých případech se druhý snoubenec připravuje na svátost manželství ve své vlasti (ve dvou případech v USA).


8) VYHODNOCENÍ


Na závěr každého kurzu jsou snoubenci požádáni o vyplnění anonymního dotazníku. K výsledkům tohoto průzkumu se přihlíží při přípravě následujícího kurzu. Během dvou let jsme vyhodnotili více než 110 dotazníků (snoubenecký pár často vyplňuje jeden dotazník společně).

V dotazníku je položeno šest otázek:

V první se ptáme, odkud se snoubenci o této přípravě dověděli. Je to zpravidla od kněze (zde je patrné, že někteří kněží této pastorační pomoci využívají pravidelně), dále z vývěsky kostela, kde si přečetli letáček, ale také od přátel, kteří touto přípravou již prošli. V poslední době snoubenci přijdou i na základě informace v periodickém tisku (Katolický týdeník, Arcidiecézní zpravodaj, eventuálně AD).

Druhá otázka se týká názorů účastníků na přednášky. Snoubenci jsou většinou velmi osloveni psychologickými tématy, někdy vytýkají příliš "pesimistický" pohled na realitu manželství. Zcela protichůdné reakce bývají na přednášku "Jak žít v manželství vztah k Bohu", což plyne z velmi různé duchovní úrovně snoubenců. Citlivá tématika týkající se intimního života je většinou bez ohlasů (a to i ve skupinkách). Životní praxe některých ze snoubenců je v této oblasti vzdálená tomu, co se předkládá jako ideál. Cenná bývají ve skupinkách svědectví konvertitů, kteří dokázali po obrácení změnit svůj život i v této oblasti a s odstupem času dokáží kriticky hovořit o své minulosti.

Ve třetí otázce se ptáme, zda se snoubenci zúčastňovali práce ve skupinkách, a pokud ano, jak je hodnotí. Zde je zajímavé, že ti snoubenci, kteří se odhodlali navštěvovat pracovní skupinky, hodnotí přípravu podrobněji, konkrétněji, často i pozitivněji. Zdá se, že příprava tvořená pouze přenáškami může vést k přesvědčení: "Teď jsem kvalifikovaným snoubencem" aniž by došlo ke konfrontaci názorů s partnerem, vrstevníky nebo manžely.
Příprava, která v sobě obsahuje práci ve skupinkách, se snaží vést snoubence více k přemýšlení a dialogu. Jak uvedl jeden snoubenec, osobní kontakt s manžely je "neodpřednášitelná" zkušenost. Mnozí si to uvědomují a vyjadřují v dotazníku dík za to, že si na ně manželé našli čas. Někteří snoubenci by se rádi setkali s věřícími manžely přímo v rodině, tak jak to například nabízejí již zmíněná snoubenecká společenství. Tací se dohodnou buďto přímo s manželským párem, který vedl skupinku, nebo mohou obdržet kontakt od Centra pro rodinu.
Problémem zůstává, že někteří snoubenci se ve skupince velmi těžko otvírají druhým, zatímco jiní se snaží využít skupinku k řešení svých problémů, které s přípravou nesouvisejí. V dotaznících lze nalézt apel určený manželům:"Včas utéct od špatného směru diskuze." V tom jsou někteří manželé "výborní, jiní méně dobří".
Ale opravdový přínos pro snoubence má příprava v tom případě, když o daných tématech spolu hovoří, když objeví rozdíly v pohledech na věc, když projdou vzájemnými konflikty, které se jim podaří konstruktivně vyřešit. Na tomto místě je třeba pokládat za přínos i to, jestliže snoubenci během přípravy na základě vzájemných rozhovorů poznají, že se k sobě nehodí a rozejdou se.

Čtvrtá otázka se zajímá o důvod účasti snoubenců (bezprostředně před svatbou, o svatbě uvažujete v budoucnu, účast ze zájmu). Většinou se setkáváme se zhruba rovnoměrným spektrem účastníků od těch, kteří mají bezprostředně před svatbou až po účastníky, kteří dosud nemají vážnou známost.

V odpovědi na pátou otázku snoubenci, pokud chtějí, charakterizují svůj vztah k víře (katolík, evangelík, tradiční či konvertita, sympatizující, nevyhraněný, konvertita). Zde je patrná velká účast konvertitů (někdy až 50%). Menší část snoubenců tvoří členové jiných křesťanských církví či společenství nebo nevěřící.

Poslední otázka se ptá na věk snoubenců. Průměrný věk snoubenců je kolem 24 let, což se dobře shoduje se statistikami uváděnými v poslední době pro Českou republiku. S tím souvisí i skutečnost, která vyplývá z rozhovorů ve skupinkách: není zcela výjimečné, že snoubenci spolu před svatbou žijí, často i několik let.


9) VÝHLEDY DO BUDOUCNA


Tento způsob přípravy snoubenců nelze považovat za dokonalý, za ten, který není již třeba měnit či vylepšovat a který stačí jen periodicky opakovat. Naopak, jedná se o neustálé hledání vhodné formy jak oslovit dnešní mladé lidi a přitom jim nezatajit "radostnou zvěst o manželství". Tu zvěst, která zdůrazňuje pozitiva v případě zakotvení manželství v Kristu, ale současně netají problémy, které plynou z lidské přirozenosti.


10) LITERATURA


Níže uvedený seznam literatury se vztahuje bezprostředně k popisované přípravě snoubenců. Prvé dvě publikace jsou nabízeny přímo snoubencům, další využívají manželské páry jako podklad pro práci ve skupinkách. Samozřejmě čerpají i z další literatury, kterou zde již neuvádím.



  • Opatrný, A., PŘÍPRAVA NA MANŽELSTVÍ, Praha, Pastorační středisko při Arcibiskupství pražském, 1994

  • Lázničková, L., NEBOJTE SE PŘIROZENÉHO PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ, Brno, Pracovní skupina PPR při Nemocnici Milosrdných bratří, 1994

  • Traxler, L., PŘÍPRAVA SNOUBENCŮ NA MANŽELSTVÍ:Metodická pomůcka k vedení křesťanských snoubeneckých kursů ve snoubeneckých společenstvích, Pardubice, Hnutí ČS rodina, 1992

  • MANŽELSKÁ SETKÁNÍ, soubor přednášek a úkolových listů, Ostrava, YMCA - Manželská setkání, 1994

  • PŘÍPRAVA NA MANŽELSTVÍ: Základní materiál, pracovní překlad textu Úřadu pro katolický rodinný život v Torontě

  • Šipr, Šiprová, PŘIROZENÉ A SPOLEHLIVÉ PLÁNOVÁNÍ RODIČOVSTVÍ, Brno, Gloria, 1995

Jiří Musil, vyšlo v Pastoračním sborníku, Pastorační středisko, Praha 1995.

 

Ludmila Pivoňková 18. 08. 2015