Vyhledávání Menu

Modlitba rodin 2003

Příprava na pouť rodin pražské arcidiecéze
do Jablonného v Podještědí 24.5.2003

 


Slovo biskupa

Pozvání k modlitbě

Naděje

Naděje v rodině

Naděje v manželství

Naděje v rodičovství

Naděje ve stáří

Naděje v utrpení

Naděje ve společenství

Biblický růženec - Tajemství světla

Biblický růženec - Radostná tajemství

Úplný text publikace (archiv ZIP)Úplný text publikace




Slovo biskupa


  Milí přátelé, sestry a bratři,

srdečně vás zdravím ještě před poutí rodin, na kterou se společně těšíme. Dobře víme, že rodina je církev v nejmenším provedení a těší mě, že se pro rodinu hodně dělá. My dospělí tušíme, jak by měla správná rodina vypadat a stále hledáme ideál, nebo na nějakém ideálu teoreticky pracujeme.

Život v rodině je ale úkol veskrze praktický. Rodiče dobře vědí, co je to stojí a každodenní realita je již dávno zbavila ilusí. A to nemluvíme o tom, jak si ide-ální rodinu představuje dítě, malé, i větší. Jak asi vypadá rodina očima dítěte? Je to pro dítě jistota, že se může naprosto spolehnout na tatínkovu a maminčinu pří-zeň, péči, lásku. Rodiče reprezentují v očích dítěte stabilitu. Není možné, aby včera laskavá maminka byla dneska jiná, aby včera milující tatínek byl dneska vzteklý a někdy ošklivý i na maminku. Pak začíná nejistota, obavy, strachy. Har-monické dítě je výsledkem harmonické výchovy, harmonického života.

Nevím, do jaké míry může kněz něco takového positivně ovlivnit, ale rád by. Navzájem se musíme podpírat a chápat, zvláště když si uvědomíme, že ti druzí to vůbec nemají lehké. Při pohledu na dítě ale nakonec vítězí dobrá vůle a snad se dostaví i pocit vděčnosti a něhy. Dítě je zázrak Boží vstřícnosti a lásky. Tím že nám Bůh svěřil děti nám zadal úkol, na který nelze bez jeho pomoci stačit. Proto se spoléháme na jeho pomoc a rádi se vydáme na pouť, aby i naše děti viděly, jak usilovně tuto pomoc hledáme. Bůh vám žehnej.

+ Karel





Pozvání k modlitbě


  Tato pomůcka je určena k přípravě na druhou pouť rodin pražské arcidiecéze, která se uskuteční v sobotu 24. května 2003 do Jablonného v Podještědí. V brožurce nabízíme podobně jako v loňském roce schémata k modlitební přípravě. Za ústřední téma jsme zvolili téma NADĚJE. Každé schéma je zaměřeno k určité konkrétní oblasti, kde bychom se měli pokusit o vnesení či prohloubení naděje. Vlastní text je tvořen úvodním veršem z bible, žalmem nebo jiným biblickým textem, náměty k zamyšlení (zpytování vlastního postoje) a závěrečnou modlitbou. Na vhodném místě je možné vložit modlitbu růžence - publikace nabízí podklady k modlitbě biblického růžence, které sestavil otec biskup Hrdlička. Každý jednotlivec, rodina nebo společenství si mohou k modlitbě vybrat to téma, které je oslovuje.

Pojďme dál s nadějí! Před církví se otevírá nové tisíciletí jako široký oceán: čekají nás v něm mnohá dobrodružství a my při nich můžeme počítat s Kristovou pomocí. Boží Syn, který se vtělil z lásky k člověku před dvěma tisíci lety, pokračuje i dnes ve svém díle. Musíme se pozorně dívat, abychom jeho dílo spatři-li, a hlavně mít široké srdce, abychom se my sami stali jeho nástroji.


Jan Pavel II.: Novo millenio ineunte, 58




Naděje


  Co je naděje?
Nadějí většinou rozumíme touhu po tom, aby se událo něco dobrého či aby určitá věc měla příznivý průběh. Zatímco v běžném slova smyslu lidé doufají v přízeň vrtošivého osudu, ve vědecký pokrok či v lidský slib, naděje věřícího člověka je založena na Bohu, který nemůže "klamat ani být klamán". (podle knihy O naději, Myšlenky moudrých, uspořádal Wilhelm Mühs, vydalo Nové město)

Naděje znamená mít před očima cíl
Křesťanská naděje spočívá na víře ve zmrtvýchvstání. V naději máme bezpečnou a pevnou kotvu pro duši. Ona proniká až do samého vnitřku nebes, kam pro nás jako předchůdce vstoupil Ježíš. (srv. Žid 6, 19-20)

Naděje není odpovědí na všechna proč
Naděje není odpovědí na všechna naše proč, ale dává nám dost světla a síly, aby-chom putovali údolím stínů plni důvěry a odvahy.

V životě totiž nastávají situace, které by nás musely přivést k zuřivosti, vzpouře nebo uvrhnout do zoufalství, kdybychom stále znovu nezačínali s onou nadějí, která se naplno projevuje při slavení Velikonoční noci: Ježíš žije, vstal z mrtvých, Bůh ho vzkřísil. Potupná smrt na kříži nebyla posledním slovem! Existuje nový začátek, který přichází skrze utrpení, smrt a zoufalství a který skrze vzkříšení směřuje k novému stvoření (srv. Řím 4,17).

Smíme proto očekávat nová nebesa a novou zemi, kde "Bůh setře každou slzu z očí, kde nebude už smrti ani zármutku, nářku ani bolesti, protože starý svět pominul" (srv. Zj 21,4). Tajemství Velikonoc dává právo doufat nepřehlednému množství těch, kteří přišli v životě nějak zkrátka. (podle J. B. Brantschena)

Důvody naší naděje
Vzkříšení: Mt 22,23-33; 1 Kor 15
Kristův druhý a definitivní příchod: 1Tes 4,13-18; Mt 24,29-51
Boží nový svět: Zj 21,1- 22,5
NADĚJE NEKLAME ! (srv. Řím 5,5)

Převzato z http://vira.cz.

Pane, mluvíme o naději
a jsme plni skleslosti.
Mluvíme o víře
a jsme plni pochybnosti.
Mluvíme o budoucnosti
a nedovedeme se vypořádat s minulostí.
Mluvíme o následování
a naše cesta je jen pokulháváním.
Mluvíme o tvém příchodu na konci času
a ubytováváme se zde tak pevně,
jako bychom neměli nikdy odejít.
Mluvíme o spáse
a vůbec se nebráníme tomu,
co spásu ohrožuje…
Pane, slyš naše přiznání,
odpusť nám naši malověrnost
a uveď nás na novou cestu.

Z knihy Cesty člověka k naději a smíření, Fokus, Praha 1993.




Naděje v rodině


Ve tvou spásu naději jsem složil, Hospodine! (Gn 49,18)


Žalm 40



Všechnu naději jsem složil
v Hospodina.
On se ke mně sklonil,
slyšel mě, když o pomoc jsem volal.
Vytáhl mě z jámy zmaru,
z tůně bahna,
postavil mé nohy na skálu,
dopřál mi bezpečně kráčet
a do úst mi vložil novou píseň,
chvalozpěv našemu Bohu.
Uvidí to mnozí a pojme je bázeň,
budou doufat v Hospodina.
Blaze muži,
který doufá v Hospodina,
k obludám se neobrací,
ani k těm, kteří se uchylují ke lži.
Mnoho divů jsi už vykonal,
můj Bože, Hospodine,
ve tvých úmyslech s námi
se ti nevyrovná nikdo.
Chci je rozhlašovat, mluvit o nich,
je jich tolik, že je vypovědět nelze.
Obětní hod ani oběť přídavnou sis nepřál,
nýbrž protesals mi uši;
nežádals oběť zápalnou ani oběť za hřích.
Tu jsem řekl: Hle, přicházím,
jak ve svitku knihy o mně stojí psáno.
Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním,
tvůj zákon mám ve svém nitru.
Zvěstoval jsem spravedlnost
ve velikém shromáždění.
Že v tom svým rtům nezbraňuji,
víš sám, Hospodine.
Spravedlnost tvou jsem ve svém srdci neskryl,
hovořil jsem o tvé pravdě a tvé spáse.
Nezatajil jsem tvé milosrdenství a věrnost
velikému shromáždění.
Ty mně, Hospodine, neodepřeš
svoje slitování.
Kéž mě stále opatruje
tvoje milosrdenství a věrnost!
Tolik zla mě obklopilo,
že mu není počtu.
Postihly mě moje nepravosti,
že nemohu ani vzhlédnout.
Je jich víc než vlasů na mé hlavě,
odvahu jsem pozbyl.
Hospodine, rač mě vysvobodit,
Hospodine, na pomoc mi pospěš!
Ať se zardí hanbou všichni,
kteří mi o život ukládají a vzít mi jej chtějí,
ať táhnou zpět, ať se stydí
ti, kdo mi zlo přejí.
Za svou hanebnost ať vzbuzují úděs
ti, kdo mi říkají: "Dobře ti tak!"
Ať jsou veselí a radují se z tebe
všichni, kteří tě hledají;
ať říkají stále: "Hospodin je velký"
ti, kdo milují tvou spásu.
Ač jsem ponížený ubožák,
Panovník přec na mě myslí.
Tys má pomoc, vysvoboditel můj,
neotálej už, můj Bože!

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Lze vystopovat v naší rodině naději? Co je jejím zdrojem? Co ji naopak oslabuje?
  • Co je jejím zdrojem? Co ji naopak oslabuje?

Modlitba Jana Pavla II. za rodinu


Bože, od něhož pochází každé otcovství na nebi i na zemi,
Otče, který jsi Láska a život,
učiň, aby se každá lidská rodina na zemi stala
skrze tvého Syna, Ježíše Krista, zrozeného z ženy,
a skrze Ducha svatého,
pramenem Boží lásky,
skutečným chrámem života a lásky
pro generace, které se neustále obnovují.
Učiň, aby tvá milost vedla myšlenky i skutky manželů
k dobru jejich rodin i všech rodin na celém světě.
Učiň, aby mladé generace nalezly v rodině
silnou podporu pro své lidství
a růst v pravdě a lásce.
Učiň, aby láska, posílená milostí svátosti manželství,
byla silnější než každá slabost a každá krize,
kterými někdy naše rodiny procházejí.
A konečně, na přímluvu Svaté rodiny z Nazareta,
dej, aby církev,
v rodině a prostřednictvím rodiny
mohla plodně naplnit své poslání uprostřed všech národů země.
Skrze Krista našeho Pána,
který je cesta, pravda a život na věky věků.
Amen.

Překlad Národní centrum pro rodinu, Brno 2002.




Naděje v manželství


Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám. (Ž 71,5)


Žalm 146


  Haleluja.
Chval, duše má, Hospodina!
Hospodina budu chválit po celý svůj život,
svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.
Nedoufejte v knížata,
v člověka, u něhož záchrany není.
Jeho duch odchází, on se vrací do své země,
tím dnem berou za své jeho plány.
Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova,
kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu,
jenž učinil nebesa i zemi.
s mořem a vším, co k nim patří,
jenž navěky zachovává věrnost.
Utištěným dopomáhá k právu,
hladovým chléb dává.
Hospodin osvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin sehnuté napřimuje,
Hospodin miluje spravedlivé.
Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova,
ujímá se sirotka i vdovy,
svévolným však mate cestu.
Hospodin bude kralovat věčně,
Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení.
Haleluja.

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Je můj partner v manželství pro mě jen beznadějný případ, kterého mám zcela přečteného a od kterého si (jak doufám) odpočinu jednou na věčnosti, a nebo se i v těžkostech snažím otvírat naději, že Ježíšova milost přijatá v den svatební nás může proměňovat (a příjemně překvapovat) i po letech (desetiletích) manželství?

Modlitba - Máme to spolu těžké


Pane, není to jednoduché, když jsme tak každý jiný,
a přesto tak blízko máme spolu žít.
Dříve to bylo fascinující a napínavé.
Dnes je to často únavné a mrzuté.
Jsou situace, kdy svému/své .......... nerozumím.

Někdy trpíme jeden druhým.
Působíme si bolest, žijeme jako by zde ten druhý nebyl,
nehledáme už cestu k sobě.

Pane, chtěl bych přestat s nářkem a se stížnostmi,
přestat s výčitkami,
přestat obviňovat.
Pane, pomoz mi, sebrat síly
a znovu začít.
Ty jsi ten Třetí v našem vztahu,
do kterého jsi vstoupil
prostřednictvím svátosti manželství.
Ty jsi se připojil k nám.
Ve znamení kříže s námi neseš
zkoušky všedního dne.
Pomáháš nám zvládnout hodiny
osamocení a zklamání,
aniž bychom zatrpkli.

Pane, když ty s námi zůstaneš,
pak zvládneme těžkosti,
najdeme potom opět cestu k sobě,
potom se budeme vždy znovu učit
dívat se na slabosti a chyby druhého
očima lásky.

Pane, zůstaň s námi.
Dej, ať se rány našeho vztahu
uzdraví větší vzájemnou láskou.
Pomoz nám zvítězit nad odcizením se jeden druhému
a místo toho si opět udělat radost. Amen.

Z materiálů Shönstattského hnutí.




Naděje v rodičovství


"Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali." (Lk 3,47)


Žalm 91


Kdo v úkrytu Nejvyššího bydlí,
přečká noc ve stínu Všemocného.
Říkám o Hospodinu:
"Mé útočiště, má pevná tvrz
je můj Bůh, v nějž doufám."
Vysvobodí tě z osidla lovce,
ze zhoubného moru.
Přikryje tě svými perutěmi,
pod jeho křídly máš útočiště;
pavézou a krytem je ti jeho věrnost.
Nelekej se hrůzy noci
ani šípu, který létá ve dne,
moru, jenž se plíží temnotami,
nákazy, jež šíří zhoubu za poledne.
Byť jich po tvém boku padlo tisíc,
byť i deset tisíc tobě po pravici,
tebe nestihne nic takového.
Na vlastní oči to spatříš,
uzříš odplatu, jež stihne svévolníky.
Máš-li útočiště v Hospodinu,
u Nejvyššího svůj domov,
nestane se ti nic zlého,
pohroma se k tvému stanu nepřiblíží,
dlouhých let dopřeji mu do sytosti,
ukáži mu svoji spásu.

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Nevkládám veškerou svou naději do svých dětí (např. aby dosáhly toho, čeho já jsem dosáhnout nemohl)? A nebo spíše doufám v Pána, že on drží nad nimi svou ochrannou ruku i tehdy, když se jejich životní cesty odkláně-jí od mých představ?

Modlitba za děti


Otče náš,
jsou venku a já je nemůžu chránit.
Čím jsou větší, tím méně můžu být s nimi.
Jdou si svými vlastními cestami
a mně nezůstává, než je svěřit Tobě a snažit se jim rozumět a radit.
Dej jim dobré kamarády a přátele a také dobré dospělé kolem nich,
kterým by na nich záleželo.
Chraň je, aby se jim nestalo nic zlého a samy aby nezavinily neštěstí.
Ochraňuj je, aby nedělaly nic nesprávného, když jsou samy mezi sebou.
Především dej jedno: aby se rády vracely domů,
aby se těšily na domov rodičů a aby ho milovaly.
Dej, aby se mi dařilo vytvořit tento domov
a náš rodinný krb milým a takový ho zachovat co nejdéle.
Jim dej, aby nemyslely na své rodiče se strachem ani tehdy,
když udělaly něco špatného.
Zachovej jim důvěru, že tento dům je pro ně stále otevřený
i přes všechny hlouposti, které udělaly.
Dej nám všem, aby jim náš domov ukazoval, co znamená být doma,
být u Tebe tam, kde Ty jsi doma, u stolu v tvém věčném království.
Amen.

Zdroj neznámý.




Naděje ve stáří


Mladíci jsou zemdlelí a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo sklá-dají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.
(Iz 40,30-31)


Žalm 25


K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši,
v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben,
ať nade mnou moji nepřátelé nejásají.
Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe,
zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou.
Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine,
uč mě chodit po svých stezkách.
Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě,
vždyť jsi Bůh, má spása,
každodenně skládám svou naději v tebe.
Hospodine, pamatuj na svoje slitování,
na své milosrdenství, které je od věčnosti.
Nepřipomínej si hříchy mého mládí, moje nevěrnosti,
pamatuj na mě se svým milosrdenstvím
pro svou dobrotivost, Hospodine.
Hospodin je dobrotivý, přímý,
proto ukazuje hříšným cestu.
On pokorné vede cestou práva,
on pokorné učí chodit po své cestě.
Všechny stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a věrnost
pro ty, kteří dodržují jeho smlouvu a svědectví.
Pro své jméno, Hospodine,
odpusť mi mou nepravost, je velká.
Jak je tomu s mužem, jenž se bojí Hospodina?
Ukáže mu cestu, kterou si má zvolit.
Jeho duše se uhostí v dobru,
jeho potomstvo obdrží zemi.
Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí,
ve známost jim uvádí svou smlouvu.
Stále upírám své oči k Hospodinu,
on vyprostí ze sítě mé nohy.
Obrať ke mně svou tvář, smiluj se nade mnou,
jsem tak sám, tak ponížený.
Mému srdci přibývá soužení.
Vyveď mě z úzkostí.
Pohleď na mé pokoření, na moje trápení,
sejmi ze mne všechny hříchy.
Pohleď, jak mnoho je mých nepřátel,
jak zavile mě nenávidí.
Ochraňuj můj život, vysvoboď mě,
ať nejsem zahanben, vždyť se utíkám k tobě.
Bezúhonnost a přímost mě chrání,
svou naději skládám v tebe.
Bože, vykup Izraele
ze všeho soužení!

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Poděkujte Pánu za vše, čím jste v životě prošli. Po celý život on byl s vámi. To může být základem vaší naděje i ve stáří.

Modlitba ve stáří


Mám vrásky na obličeji a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě to, Pane, řeknu. Je mi úzko ze stáří. Je mi jako bych se musel rozloučit, nemohu žít naplno a musím zažívat, že den po dni ztrácím sílu, ubývá mi vnější krása. Byl jsem tak pyšný, že jsem se mohl srovnávat s mladými. Nyní to cítím, poznávám, že toho nejsem schopen. Musím se tomu smát, co jsem to chtěl. Ale ty, Pane, říkáš: "Kdo ve mne věří, tomu narostou křídla jako orlovi!"

Dej mému srdci sílu, přijmout život tak, jak ho posíláš. Ne mrzutě, v žalostné večerní náladě, ale vděčně a připravený ke všemu, k čemu mě ještě chceš zavolat. A k tomu mi dej sílu srdce. Amen.

Sv. František Sáleský, z materiálů Shönstattského hnutí.




Naděje v utrpení


Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jsme účastni utrpení, tak budeme účastni útěchy. (2Kor 1,7)


Žalm 25


Hospodin je světlo mé a moje spása,
koho bych se bál?
Hospodin je záštita mého života,
z koho bych měl strach?
Když se na mě vrhli zlovolníci,
aby pozřeli mé tělo,
protivníci, moji nepřátelé,
sami klopýtli a padli.
Kdyby se proti mně položilo vojsko,
mé srdce nepocítí bázeň,
kdyby proti mně i bitva vzplála,
přece budu doufat.
O jedno jsem prosil Hospodina
a jen o to budu usilovat:
abych v domě Hospodinově směl bydlet
po všechny dny, co živ budu,
abych patřil na Hospodinovu vlídnost
a zpytoval jeho vůli v chrámu.
On mě ve zlý den
schová ve svém stánku,
ukryje mě v skrýši svého stanu,
na skálu mě zvedne.
Již teď zvedám hlavu
nad své nepřátele kolem.
V jeho stanu budu obětovat
své oběti za hlaholu polnic,
budu zpívat, prozpěvovat žalmy Hospodinu.
Hospodine, slyš můj hlas, když volám,
smiluj se nade mnou, odpověz mi!
Mé srdce si opakuje tvoji výzvu:
"Hledejte mou tvář."
Hospodine, tvář tvou hledám. Svoji tvář přede mnou neukrývej,
v hněvu nezamítej svého služebníka.
Ty jsi byl má pomoc,
neodvrhuj mě a neopouštěj,
Bože, moje spáso.
I kdyby mě opustil můj otec, moje matka,
Hospodin se mě vždy ujme.
Hospodine, ukaž mi svou cestu,
veď mě rovnou stezkou
navzdory těm, kdo proti mně sočí.
Nevydávej mě zvůli mých protivníků!
Zvedli se proti mně křiví svědkové,
i ten, z něhož násilí čiší.
Jak bych nevěřil, že budu hledět
na Hospodinovu dobrotivost v zemi živých!
Naději slož v Hospodina.
Buď rozhodný, buď udatného srdce,
naději slož v Hospodina!

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Trápení je někdy pro člověka jako strašák. Zkus si tedy v klidu rozvážit, čeho se obáváš a co se ti zdá být zcela nepřijatelné. Neboj se to vyslovit. Potom si o tom s partnerem pohovořte. A nakonec to zkuste bez obalu a přikrašlování říci Pánu - tak, jak to kdo cítíte.

Modlitba v utrpení


Pane, můj Bože,
když jsi pro mne určil utrpení a nemoc,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.
Když mi posíláš bolesti,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.
Když tvá ruka zasáhne tvrdě do mého života,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.
Když zchudnu a jsem odkázán na pomoc druhých,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.
Když jsem sám, když bych chtěl zoufat,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.
Když mě přepadá strach, když ke mně přichází smrt,
chci ti důvěřovat, ty jsi můj Bůh.

Gerhard Timmer, z materiálů Shönstattského hnutí.




Naděje ve společenství


Z naděje se radujte, v soužení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. (Řím 12,12)


list Římanům 8,18-25


Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu. A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla. Jsme spaseni v naději; naděje však, kterou je vidět, není už naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

Na tomto místě je možné se pomodlit druhý desátek růžence světla: Po slově "Ježíš" vkládáme "který zjevil v Káně svou božskou moc".


Náměty k osobnímu zamyšlení



  • Společenství věřících, ve kterém prožíváme svou víru (farnost, diecéze, společenství manželů, třetí řád, hnutí …) bývá někdy terčem naší (oprávněné či neoprávněné) kritiky. Některé stále se opakující skutečnosti nás mohou ubíjet, někdy je nemůžeme unést … Zkusme se tentokrát na naše společenství podívat trochu jinak. Pokusme se v této chvíli najít na něm něco pozitivního, životaschopného, nadějného, Božího. Buďme konkrétní! Budeme-li pohlížet na naše společenství Ježíšovýma očima, určitě budeme v hledání úspěšní.

Modlitba společenství manželů


Pane, otevři naše srdce,
dovoláváme se tvého slibu,
který vždy věrně plníš, že všude tam, kde se i malé společenství
schází v tvém jménu, ty jsi uprostřed nich.
Pomoz nám objevit tvou přítomnost
a v úžasu ji zakoušet ve svém srdci,
posiluj a buduj naši jednotu svým svatým Duchem lásky,
aby do všech lidských vztahů v našich rodinách
se přeléval Boží život z jediného Zdroje lásky,
pravé, věčné a nekonečné,
kterým jsi Ty sám.
Dej, ať z našich rodin, svatyní života a lásky,
roste tvá církev jako rodina všech
a domov pro všechny.
Dej, ať jsme všichni a každý z nás
spolehlivými nástroji tohoto Božího díla.

Převzato z materiálů Centra pro rodinný život Olomouc "Společenství 2001".




Biblický růženec - Tajemství světla


Milovníci růžence jistě s radostí přijali iniciativu Sv. otce, který chce, aby rok od října 2002 do října 2003 byl Rokem růžence. Svět, který nás často chaoticky a nemilosrdně vrhá do časových tísní, stresů, kde člověk věčně "nemá čas" a stává se neustále zmítaným zrnkem prachu v diktatuře honby za ziskem, je třeba něco, za co se můžeme pevně zachytit, co nás podrží, co nám nedá padnout. Prastará modlitba růžence se osvědčila v mnoha staletích, generacích a národech.

To, že stále má tolik co říci, je důkazem, že jde o dar od Boha. Že tento Bůh lásky, jak se nám zjevil ve svém Synovi, může být nejlépe spatřen pohledem Matky, která vždy své dítě vidí srdcem v pohledu jedinečné, s ničím nesrovnatelné lásky. Právě Maria nás nejlépe učí, jak vidět Ježíše, jak mu co nejlépe rozumět, jak k němu přilnout.

Pro mě bylo významným předělem v modlitbě růžence, když jsem při něm otevřel Písmo a jednotlivé zdrávasy každého desátku jsem provázel jednou větou z evangelia, která se týká toho tajemství a umožňuje, že srdce lépe proniká k jádru věci. Navíc samo Boží slovo nás orientuje a uvádí do hlubin tajemství. Tím člověk snáze překoná úskalí postupných zdrávasů, které by mohly vyznít někdy málo soustředěně nebo i naprázdno. Mimochodem Česká biskupská konference, která připravila a schválila knížečku Rodina se modlí, otiskuje zde návod k tomu, jak se modlit "biblický růženec" právě tímto způsobem. Pokud se modlí celá rodina, děti se mohou střídat ve čtení krátké věty z Písma před každým zdráva-sem. Brzy zjistí, že se dá celkem snadno a rychle naučit nazpaměť množství krátkých vět z Písma, které jako paprsek pronikají do našeho života. Tím se kaž-dý růženec stává zážitkem, plným Božích podnětů přímo ze zdroje, podporou oživené představivosti a vnitřních hnutí.

Když Svatý otec vyhlásil ona nová růžencová "tajemství světla", sám jsem si ihned našel v Novém zákoně věty, které mi umožňují hlouběji je prožít. Rád se s touto zkušeností rozdělím. Zde není třeba se ptát, zda je tato metoda oficiální či povolená, rozjímání je vždy ponecháno svobodě srdce, které rozjímá o Kristu spolu s Matkou Boží. A navíc, slova Písma znamenají, že necháváme mluvit sa-mého Boha a jím jsme uváděni do nejhlubšího tajemství Pánova života a půso-bení. To by mělo být jistě přínosem i pro každého z nás.

Mons. Josef Hrdlička


I. Kristův křest v Jordánu



  1. Jan Křtitel na poušti hlásal křest pokání. (Mk 1,4)
  2. Lidé se od něho dávali křtít v řece Jordánu a vyznávali své hříchy. (Mk 1,5)
  3. Jan kázal: "Za mnou přichází mocnější, než jsem já." (Mk 1,7)
  4. "Mezi vámi stojí ten, koho vy neznáte." (Jan 1,26)
  5. "Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým." (Mk 1,8)
  6. I Ježíš přišel k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. (Mt 3,13)
  7. Jan se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe!" (Mt 3,14)
  8. Ježíš mu řekl: "Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." A Jan mu vyhověl. (Mt 3,15)
  9. Jan řekl: "Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z nebe a zůstal na něm." (Jan 1,32)
  10. Z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, v tobě mám zalíbení!" (Mk 1,11)

II. Kristův zázrak v Káně Galilejské



  1. Byla svatba v galilejské Káni a byla tam Ježíšova matka. (Jan 2,1-2)
  2. Když došlo víno, řekla matka Ježíšovi: "Už nemají víno." (Jan 2,3)
  3. Ježíš jí odpověděl: "Ještě nepřišla moje hodina." (Jan 2,4)
  4. Jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte všechno, co vám řekne." (Jan 2,5)
  5. Ježíš řekl: "Naplňte džbány vodou." Naplnili je až po okraj. (Jan 2,7)
  6. "Teď naberte a doneste správci svatby." (Jan 2,8)
  7. Správce okusil vodu proměněnou ve víno. (Jan 2,9)
  8. Řekl ženichovi: "Každý člověk předkládá nejdříve dobré víno, a teprve až se hosté podnapijí, víno horší. Ty jsi uchoval dobré víno až do této chvíle." (Jan 2,10)
  9. To byl počátek znamení, která Ježíš učinil. (Jan 2,11)
  10. Tím zjevil svou slávu a jeho učedníci v něj uvěřili. (Jan 2,11)

III. Kristovo hlásání Božího království a výzvy k obrácení



  1. Ježíš pak chodil po celé Galileji. (Mt 4,23)
  2. Učil a hlásal evangelium o Božím království. (Mt 4,23)
  3. Uzdravoval mezi lidem každou nemoc a každou chorobu. (Mt 4,23)
  4. Šly za ním velké zástupy. (Mt 4,25)
  5. Ježíš hlásal: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." (Mt 4,17)
  6. Ježíš řekl: "Já jsem světlo světa." (Jan 8,12)
  7. "Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života." (Jan 8,12)
  8. "Ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v nebesích." (Mt 5,15)
  9. Všichni žasli nad jeho učením. (Mk 1,22)
  10. Učil je jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé zákona. (Mk 1,22)

IV. Proměnění Krista na hoře



  1. Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. (Mk 9,2)
  2. Vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. (Mk 9,2)
  3. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil. (Lk 9,29)
  4. Jeho šat oslnivě zbělel. (Lk 9,29)
  5. A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. (Mt 17,3)
  6. Petr řekl: "Pane, je dobře, že jsme tady." (Mt 17,4)
  7. Tu se zjevil oblak a zastínil je. (Mk 9,6)
  8. Z oblaku se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!" (Mk 9,7)
  9. Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. (Lk 9,36)
  10. V oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli. (Lk 9,36)

V. Ustanovení eucharistie



  1. Bylo před velikonočními svátky. (Jan 13,1)
  2. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. (Jan 13,1)
  3. Projevil učedníkům lásku až do krajnosti. (Jan 13,1)
  4. V tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: "Toto je moje tělo, které se za vás vydává." (1 Kor 11,23-24)
  5. Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva, po-tvrzená mou krví." (1 Kor 11,25)
  6. "Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku." (1 Kor 11,25)
  7. Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. (1 Kor 11,26)
  8. "Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." (Jan 6,54)
  9. "Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj." (Jan 6,55)
  10. "Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm." (Jan 6,56)

Výběr biblických veršů Mons. Josef Hrdlička.




Biblický růženec - Radostná tajemství


I. Zvěstování Panně Marii (Lk 1,26n)



  1. Anděl Gabriel byl poslán od Boha k panně . . . a ta panna se jmenovala Maria.
  2. Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!"
  3. Ona se ulekla a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat.
  4. Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha.
  5. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
  6. Bude velký a bude nazván Synem Nejvyššího... Jeho království nebude mít konce.
  7. Maria řekla andělovi: "Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám!"
  8. Duch svatý na tebe sestoupí a moc Nejvyššího tě zastíní.
  9. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží.
  10. Maria řekla: "Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova."

II. Návštěva Panny Marie u Alžběty (Lk 1,39-56)



  1. V těch dnech se Maria vydala na cestu do hor.
  2. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
  3. Té se dítě radostně pohnulo v jejím lůně.
  4. Alžběta zvolala: "Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého."
  5. "Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?"
  6. Blahoslavená, která jsi uvěřila!
  7. Maria řekla: "Velebí má duše Hospodina."
  8. Můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli.
  9. Shlédl na svou nepatrnou služebnici.
  10. Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

III. Narození Ježíše Krista (Lk 2,6n)



  1. Když byli v Betlémě, naplnil se Marii čas, kdy měla porodit.
  2. A porodila svého prvorozeného syna.
  3. Zavinula ho do plének a položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místo.
  4. V té krajině nocovali pod širým nebem pastýři.
  5. Najednou u nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich.
  6. Nebojte se! Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid.
  7. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán.
  8. Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení.
  9. Přišli také mudrci od východu, spatřili dítě s jeho matkou, padli na zem a klaněli se mu.
  10. Maria to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom.

IV. Obětování dítěte Ježíše v chrámě (Lk 2,22n)



  1. Podle Mojžíšova zákona přinesli dítě do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu.
  2. V Jeruzalémě žil jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný.
  3. Od Ducha svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše.
  4. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, vzal dítě do náručí a velebil Boha.
  5. Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji.
  6. Neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy.
  7. Světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.
  8. Simeon řekl Marii: "On je ustanoven k pádu a povstání mnohých v Izraeli."
  9. "Je znamení, kterému se bude odporovat."
  10. "I tvou vlastní duší pronikne meč."

V. Nalezení dvanáctiletého Ježíše v chrámě (Lk, 2,41n)



  1. Když mu bylo dvanáct let, vydal se s rodiči do Jeruzaléma na velikonoční svátky.
  2. Když se vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali.
  3. Ušli den cesty a teprve potom ho hledali mezi příbuznými.
  4. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
  5. Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů.
  6. Všichni žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi.
  7. Matka mu řekla: "Dítě, proč jsi nám to udělal. Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali. "
  8. "Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že musím být v tom, co je mého Otce?"
  9. Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.
  10. Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

Výběr biblických veršů Mons. Josef Hrdlička.



 

 

 

Ludmila Pivoňková 18. 08. 2015