Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Dvacet let od svatořečení Anežky České

Dne 12. listopadu uplyne dvacet let od události pro náš národ a pro českou církev jedinečné – od svatořečení Anežky České, Přemyslovny, řeholnice, „matky chudých“, zakladatelky jediného původně českého řádu – křižovníků s červenou hvězdou, přítelkyně svaté Kláry a následovnice svatého Františka. Dvanáctý listopad byl vyvrcholením velkého očekávání, které věřící prožívali už nejméně od ledna 1989, kdy začaly větší demonstrace a vření ve společnosti. Vedl k naplnění proroctví, že „v Čechách nastane mír a pokoj i blahobyt, až dojde ke kanonizaci Anežky“. Tehdy se říkalo: Ano, svatá Anežka Česká nám vyprosila svobodu.

K letošnímu výročí uspořádalo nedávno velvyslanectví České republiky u Svatého stolce koncert, při jehož zahájení pronesl pražský arcibiskup kardinál Vlk slavnostní projev, v němž připomněl „anežský zázrak“. Účast deseti tisíc Čechů, které komunistický režim do Říma na kanonizaci pustil, označil za jedno ze znamení konce komunismu, jakýsi malý exodus. Pouhých pět dní poté, 17. listopadu, byla nastoupena cesta ke svobodě a ani ne za půl roku Jan Pavel II. přijel do Prahy, kde byl uvítán památnými slovy prezidenta Václava Havla: „Nevím, zda vím, co je to zázrak, ale nyní jej prožívám.“

Kardinál Vlk nedávno také připomněl, že sv. Anežka Česká je znamením i jiné svobody, svobody od politické moci a majetku královské rodiny, kterých se jako duchovní dcera sv. Kláry vzdala, svobody od moci plynoucí z císařské nabídky sňatku. Sv. Anežka je pro dnešní dobu, podle kardinála Vlka, „aktuálním znamením svobody“.

Anežka, dcera krále Přemysla Otakara I., se narodila kolem roku 1211. Jako královská dcera hrála v politických plánech svého otce významnou roli – již jako malé dítě byla dvakrát zasnoubena. Ona však měla jinou představu o svém životě – jejími vzory byli sv. František z Assisi a sv. Klára, se kterou si také dopisovala. Odmítla i nejvýznamnější nabídku k sňatku (od císaře Fridricha II.), založila v Praze klášter klarisek, do něhož roku 1234 také sama vstoupila. Tento její počin vzbudil pozornost v celé Evropě, protože to byla první královská dcera vůbec, která se stala členkou tohoto chudého a velmi skromným životem žijícího řádu.

Kromě toho, že pečovala o klášter, jehož byla po celý život z rozhodnutí papeže Řehoře IX. abatyší, založila i špitální bratrstvo, které později nechala přetvořit v samostatný mužský řád křižovníků s červenou hvězdou, a postarala se o jeho hmotné zajištění. Aktivně zasahovala i do politické situace – opakovaně urovnávala spory mezi králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Nepodařilo se jí však odvrátit Přemysla Otakara II. od války, která vyvrcholila porážkou Čechů na Moravském poli a královou smrtí. Těsně poté, 2. března 1282, zemřela i Anežka.

Za svatou byla považována již za svého života, ale teprve v roku 1874 byla prohlášena blahoslavenou a 12. listopadu 1989 za účasti téměř 10 000 poutníků z tehdy ještě komunistického Československa byla v bazilice sv. Petra v Římě slavnostně svatořečena. Její památka se připomíná 13. listopadu. (ap)

05. 11. 2009