Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

"Hlavní hřích médií" - acedia

V rozhovoru pro list L´Osservatore Romano z dne 9. března 2008, který se týkal smíření a odpuštění, arcibiskup Gianfranco Girotti, regent apoštolské penitenciárie, na otázku, kde dnes vidí nová místa, na nichž by mohl zakořenit hřích, zmínil některé celospolečensky problematické oblasti, které anglicky psaná média (a podle nich také média česká) začala považovat za „seznam nových smrtelných hříchů“. Skutečnost, že nejde o „seznam nových smrtelných hříchů“, ale o aktuální rozvinutí tradičních hlavních hříchů, peccata capitalia, tedy kořenů, z nichž konkrétní hříchy vyrůstají, objasnil na svých stránkách kardinál Miloslav Vlk 12. 3. v článku nazvaném Hříchy a spoluzodpovědnost. Ještě o den dříve uvedl věc na pravou míru článek na stránkách Tiskového střediska ČBK. Přesto Česká televize odvysílala o několik dní později (16.3.) ne příliš povedený příspěvek k tomuto tématu v pořadu „168 hodin“. Proti neserióznosti a nevážnosti, s nimiž byl tento pořad vytvořen, se ozvalo mnoho osobností. Mezi jinými také prof. Halík, jehož otevřený dopis Radě České televize zde otiskujeme. (ap)

 

Otevřený dopis Radě České televize a generálnímu řediteli ČT                                       

Rada České televize

Kavčí hory

140 70 Praha 4

                                                     

Mgr. Jiří Janeček

generální ředitel České televize

Kavčí hory

140 70 Praha 4

 

Vážená Rado ČT, vážený pane generální řediteli,

zasílám Vám  stížnost na zcela neseriózní, zlehčující a bulvární pojetí nábožensko-etického tématu v reportáži ,  věnované  "novým smrtelným hříchům" v pořadu 168 hodin ze dne 16. 3. 2008, kterou zpracovali Veronika Švihelová a Filip Kanda.

Důležité vyjádření nejvyšší autority katolické církve k velice závažné problematice, týkající se důstojnosti lidské osoby a podmínek přežití lidstva bylo v reportáži hrubě zkresleno, bagatelizováno a zesměšňováno. Je trapné, že reportáž k témuž tématu, vysílaná v témže čase komerční televizí Nova, byť rovněž nevalné úrovně, byla ve svém celkovém vyznění o několik řádů kvalitnější a serióznější, než ubohý bulvární pamflet veřejnoprávní televize.

Bohužel se však nejedná o ojedinělý „úlet“ nekvalitně  připravené reportáže (v jinak velmi zajímavém a právem populárním pořadu), který by bylo možné vyřešit pouze jednorázovou omluvou. Jde o celkový přístup ve zpravodajství a reportážních pořadech k tématu náboženské víry.

Každý vzdělaný  sociolog, politolog či  jen nezaujatý pozorovatel současného společenského dění Vám potvrdí, že otázky, související s náboženstvím, stále nabývají v dnešním světě na důležitosti  - ať už jednotlivé jevy hodnotíme pozitivně či negativně, musíme o nich především něco vědět a referovat seriózně. Neexistuje žádný významný mezinárodní konflikt, který by nějak nesouvisel s otázkami náboženství, náboženství se v procesu globalizace stává nejvýznamnějším výrazem skupinových identit, některé  osobnosti náboženských vůdců (vzpomeňme na Jana Pavla II. či dalajlámu) se   stávají nejsledovanějšími a nejrespektovanějšími osobnostmi mezinárodní scény.  Stanoviska  katolické církve k nejzávažnějším etickým otázkám naší doby jsou  neopominutelným hlasem v celosvětových diskusích a ve všech seriózních médiích našeho civilizačního okruhu jsou k debatám o klíčových etických otázkách zváni teologičtí experti nebo kompetentní církevní představitelé - a i těmi, kteří mají zásadně odlišné názory, jsou přijímáni s  respektem jako partneři dialogu.

Každé seriózní médium veřejné služby v kulturně vyspělých zemích  má proto dnes experty na náboženské otázky s příslušným teologickým či religionistickým vzděláním. Kdy konečně bude mít takové odborníky Česká televize? Kdy reportéři veřejnoprávní televize přestanou klást stupidní otázky, prozrazující, že o předmětu své reportáže nejen nemají naprosto žádné odborné znalosti a jsou zcela nepřipravení, nýbrž že  z nich přímo čiší flagrantní předsudky, stereotypy z doby komunistické propagandy, echo skandalizujících zpráv  bulváru a někdy i zřejmá ideologická podjatost?  Kdy budou pořady o otázkách náboženství svěřovány lidem, jejichž inteligence, úroveň vzdělání a osobnostní zralost bude zárukou, že neodvedou  místo seriózní žurnalistické práce povrchní  trapný skeč typu silvestrovské zábavní show – pořad, kterým nezesměšní církev a náboženství, nýbrž spíše sami sebe a Českou televizi?

Ať má člověk k náboženství obecně či k určité víře či náboženské instituci osobně postoj jakýkoliv, měl by vzít na vědomí, že téma náboženství nelze v našem světě bagatelizovat a marginalizovat. Argumentovat údajným „ateistickým charakterem“ a nezájmem české populace nelze, tento argument by naopak bylo možné obrátit  – to, co nás obklopuje, není  „ateismus“, ale spíš naprostá nevzdělanost v této oblasti, která je semeništěm předsudků, intolerance a naprosté nepřipravenosti orientovat se v jedné z velmi důležitých oblastí současného světa.

Žádám Vás proto velmi důrazně, abyste se zamysleli nejen nad tímto jedním skandálním pořadem, nýbrž hledali řešení hlubšího problému, který byl opět tímto konkrétním trapným přehmatem signalizován.

                                                      Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

                                                  prezident České křesťanské akademie

 V Praze, 18.3. 2008

20. 03. 2008