Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Od prvního dne bude nového arcibiskupa provázet také sv. Vojtěch

Bývalý královehradecký biskup ráno vyrazí z Hradce Králové o něco dříve, aby se mohl alespoň na krátkou chvíli zastavit v Libici nad Cidlinou. Na Hradišti, kde se roku 956 narodil sv. Vojtěch, setrvá chvíli v tiché modlitbě. Sv. Vojtěch, který byl v roce 982 na Levém Hradci zvolen biskupem, představuje totiž jakýsi svorník mezi královehradeckou diecézí a pražskou arcidiecézí. „Na pražský svatovojtěšský stolec se dostává biskupská osobnost z kraje, který je kolébkou sv. Vojtěcha,“ řekl nedávno ke zvolení Mons. Duky kardinál Vlk.

Libice byla také svědkem vyvrcholení politické krize v Boleslavově říši. Právě v době, kdy rozepře Boleslava II. a Slavníkových synů o vládu v zemi nabývala na síle, odešel Vojtěch do Říma, do kláštera na Aventinu. Na Aventinu pobýval Vojtěch dvakrát. Roku 990 tam v klášteře sv. Alexia a Bonifáce složil řeholní sliby. Podle historiků se Vojtěch v Římě snažil o navázání na velkomoravskou tradici Metodějova samostatného arcibiskupství podřízeného pouze papeži. Jak říká historik Aleš Pořízka: „Jeho zásluhou církev a český národ získaly světce evropského formátu, jehož politicko-náboženská vize rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes.“

Podruhé bude sv. Vojtěch během slavnostního uvedení do úřadu přítomen svou relikvií v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Poté, co arcibiskup Duka v doprovodu kardinála Vlka a uvítán členy Metropolitní kapituly vstoupí do pražské katedrály, uctí lebku svého předchůdce vystavenou pro tuto příležitost v presbytáři. Sv. Vojtěch tak bude přítomen tomu, jak kardinál Vlk předá svému nástupci stolec pražských arcibiskupů, který je označován za stolec sv. Vojtěcha.

Součástí katedrály, kde proběhne předání, je také hrob sv. Vojtěcha umístěný do střední lodi chrámu. Ostatky světce nechal po jeho mučednické smrti roku 997 uložit polský kníže Boleslav Chrabrý do chrámu ve Hnězdně, kde bylo později založeno arcibiskupství. Velká část jich tam zůstala až do roku 1039, kdy je odsud při vojenském tažení odnesl český kníže Břetislav na Pražský hrad. Úcta k mučedníku Vojtěchovi se v křesťanském světě začala rychle šířit. Roku 999 byl Vojtěch na žádost císaře Oty III. kanonizován papežem Silvestrem II. a roku 1965 prohlásil papež Pavel VI. sv. Vojtěcha hlavním patronem pražské arcidiecéze.

Sv. Vojtěch byl výjimečný především svou snahou o reformu náboženského života u nás. Během svého pobytu ve Veroně se setkal s opatem Majolem z kláštera v Cluny, jehož reforma duchovního a církevního života známá pod názvem clunyjské hnutí sv. Vojtěcha silně ovlivnila. Jeho program však bylo v mravně pokleslých Čechách tehdejší doby velmi obtížné realizovat. Plodem jeho politicko-náboženského úsilí bylo až založení uherského arcibiskupsví při katedrále sv. Vojtěcha v Ostřihomi a arcibiskupství sv. Vojtěcha v Hnězdně. Z Čech podle legend odešel pro duchovní posílení do Říma, kam se za ním roku 992 vypravilo z Čech poselstvo, které ho prosilo, aby se vrátil. Vojtěch prosbu vyslyšel a jako znamení smíru mezi ním a Čechy zakládá spolu s knížetem Boleslavem II. Břevnovský klášter, první mužský klášter v českých zemích.

Břevnovský klášter bude třetím místem v den uvedení do úřadu symbolicky spojeným se sv. Vojtěchem. Po svém příjezdu do areálu Břevnovského kláštera arcibiskup Duka v doprovodu převora Prokopa Siostrzonka navštíví kostel sv. Markéty a pokloní se ostatkům sv. Vojtěcha uloženým v oltáři. Poté se arcibiskup Duka odebere na setkání s novináři diskutovat o úkolech, které ho na svatovojtěšském stolci čekají. (ap)

29. 03. 2010