Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Homilie celského biskupa Lipovšeka

Sestry a bratři v Kristu!

Dnes, na Bílou neděli, na vrcholu velikonočního týdne, jsme poslouchali souhrn evangelia podle Jana, v němž nás evangelista zpravuje o dvojím setkání Ježíšových žáků se zmrtvýchvstalým Pánem. První se odehrálo večer toho dne, prvního dne v týdnu, tedy o Velikonocích večer, kdy se žáci ve strachu ze Židů shromáždili u zamčených dveří, kdy přišel Ježíš, postavil se mezi ně a pozdravil je »Pokoj vám«. Žáci se zaradovali, když Pána spatřili. Ten jim znovu řekl: »Pokoj vám. Jako mě poslal Otec, i já posílám vás ... Následuje událost s Tomášem ... Za osm dní, tedy na dnešní den, se znovu shromáždili a Tomáš byl mezi nimi ... Můj Pán a můj Bůh ...« (srv. Jn 20, 19-29). Závěr evangelia: »Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před svými učedníky. Tato však zapsána jsou, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.« (Jn 20, 30-31).

1. Také my, bratři a sestry, jsme každý svým způsobem slavili Velikonoce a vstoupili do velikonočního tajemství Pánova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání. I my jsme se, podobně jako kdysi Ježíšovi žáci, tak či onak setkali s Kristem, zmrtvýchvstalým Pánem, který nás oslovuje mnoha způsoby, mimo jiné slavnou historií našeho města. Proto jsme se vydali na cestu a připutovali do této ctihodné katedrály, kde byla, jak dosvědčují historické prameny, 11. července 1451 pohřbena nejznamenitější Celjanka, dcera Hermana II. Celjského, královna Německa, Uherska a Českých zemí a manželka posledního rytíře Evropy, slavného císaře Zikmunda Lucemburského, nejmladšího syna krále Karla IV.

2. Děkujeme prof. Rolandě Fugger Germadnik za text a Oblastnímu muzeu Celje za vydání půvabné brožury prezentující Barbaru Celjskou, doposud známé prameny a také stav historického zkoumání jejího života, role a významu, který měla v labyrintu tehdejší evropské kultury a politiky.

V roce 2014 budeme slavit 600. výročí zahájení koncilu v Kostnici, který 5. 1. 1414 svolal a také řídil císař Zikmund spolu se svou ženou Barbarou, jež – jak se můžeme domnívat – hrála na koncilu také důležitou roli. Účastníky dění na koncilu byli i Barbařin otec Herman II. Celjský a její bratr Friderik II. Celjský, který se spíše než při koncilu předvedl při rytířských kláních.

3. Na tomto místě se pochopitelně nemůžeme seznámit se všemi událostmi z duchovně bohatého a také bouřlivého života poslední římsko-německé a uhersko-české královny Barbary, která byla 8. 11. 1414 korunována v Cáchách. Můžeme být oprávněně hrdí na to, že nás její životní pouť spojuje s národy Evropy a zvláště se sbratřeným českým národem, neboť období jejího života harmonicky zapadá do duchovního rozkvětu započatého tím, že velkomoravský kníže Rastislav roku 863 na Velkou Moravu povolal sv. bratry Cyrila a Metoděje, kteří zde započali slavnou slovanskou misi a našim dědům přinesli světlo křesťanské víry a kultury. Jejich žáci v započaté práci pokračovali na našich územích a mezi jižními Slovany až do dnešních dnů.

S českým národem jsme spojeni zvláště velehradskými kongresy, které po I. světové válce probíhaly na moravském Velehradu, kde je pohřben sv. Metoděj. Tyto kongresy byly věnovány zvláště práci pro křesťanskou jednotu a se zvláštním potěšením přijaly Slomškovo bratrstvo pro jednotu křesťanů, které se od té doby jmenuje Apoštolství sv. Cyrila a Metoděje. Silné přátelské a kulturní vazby vytvořil i architekt Jože Plečnik, když rekonstruoval Pražský Hrad a v Praze vybudoval skvělý kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

To je historie, ba víc než historie, to jsou naše duchovní kořeny, z nichž roste naše současnost a také naše budoucnost.

Nevíme, co nás čeká. Jedno ale víme. A to je tajemství a poselství velikonočních svátků, vědomí, že nejsme sami, že Pán je s námi.

Budeme mít proto jen jediné přání ... abychom i my byli s ním. Amen.

+ Stanislav Lipovšek, celjský biskup

25. 05. 2012