Vyhledávání Menu

Hospodaření pro 21. století

Hospodaření pražské arcidiecéze bude součástí celkové koncepce hospodaření církve. Jakou má tato koncepce podobu?

Vzhledem k tomu, že model ekonomického fungování bude vždy vázán na život církve, která není homogenním monolitem, ale strukturou mnoha církevních organizací, považují autoři celé koncepce finančního zabezpečení církve po přijetí zákona o majetkovém narovnání (č. 428/2012 Sb.) za správné, aby se tato přirozená a tradiční struktura promítla i do organizace hospodářské činnosti.

Hospodaření tak má být postaveno na dvou principech, principu subsidiarity a principu solidarity. Ekonom pražské arcidiecéze a jeden z autorů koncepce Karel Štícha k tomu říká: „Tam, kde je to vhodné, bude správa a plody hospodářské činnosti rozděleny mezi jednotlivé církevní subjekty. Tam, kde je naopak výhodnější postupovat společně, bude využito možnosti soustředit hospodaření do jednoho místa.“

Zatímco tedy první princip povede k tomu, že konkrétní vlastník bude spravovat svůj konkrétní majetek, druhý princip umožní vytvořit společná poradní centra s kvalitními odborníky, ale současně také fond solidarity těch, kteří mají větší možnosti ekonomického růstu, s těmi, kdo hospodaří v méně příznivých podmínkách. „Rozdělení zodpovědnosti za správu majetku je nejen efektivnější, jelikož každý vlastník bude spravovat svůj vlastní majetek, ale může také lépe odolávat různým rizikům. Zásada, že subjekt výše hierarchicky postavený kontroluje subjekt podřízený, bude nezbytnou součástí bezpečnosti a dlouhodobé funkčnosti,“ dodává Štícha.

Tyto dva principy hospodaření ve větší či menší míře budou platit ve všech třech stupních církevní hierarchie u nás. V první rovině půjde o subjekt zastřešující Římskokatolickou církev, tedy Českou biskupskou konferenci a subjekty jí zřízené, a Charitu ČR. Zde budou vytvořeny dva fondy. Fond solidarity, kam budou diecéze přispívat podle svých hospodářských výsledků (cca 1 – 2%) a budou z něj podporovány ekonomicky slabší diecéze, a tzv. rezervní fond, který bude sloužit pro nepředvídatelné události, pro které bude potřeba mít jakýsi záložní zdroj prostředků. Současně bude na úrovni ČBK vytvořen nástroj umožňující jednotlivým diecézím společně efektivně investovat část vyplácené finanční náhrady.

Ke druhé rovině patří jednotlivé diecéze. Každá diecéze, kromě toho, že bude pečovat o svůj majetek, bude zajišťovat právní a odbornou pomoc a současně kontrolu hospodaření podřízených subjektů. Třetí rovinou potom budou farnosti, kapituly, farní charity a další subjekty zřizované diecézemi. Jak se bude zvyšovat objem jejich majetku, tak bude také vzrůstat prvek solidarity mezi farnosti bohatšími a chudšími. De facto mimo tyto roviny stojí jednotlivé řády a kongregace, které budou hospodařit samostatně.

Podle zákona o majetkovém narovnání se církevní majetek vrací jednotlivým původním vlastníkům. Každý církevní subjekt se tedy bude o svůj majetek starat a také výnosy (kromě příspěvků do společných fondů) budou náležet jemu. Finanční náhrada za nevydaný majetek, která je podle zákona vyplácena církvi jako takové, bude podle určitého klíče rozdělována biskupské konferenci, diecézím a konferenci řeholních představených.

Centrálně bude vytvořena možnost vrácené peníze investovat a zhodnotit pro pokrytí budoucích výdajů. Církev chce používat formu kolektivního investování v akciové společnosti s proměnným základním kapitálem založené ve spolupráci s ČSOB. Karel Štícha je přesvědčen, že to umožní každé diecézi flexibilně se rozhodnout, kolik z finanční náhrady bude investovat společně a kolik individuálně např. do nemovitostí, což je v katolické církvi tradiční forma investování. „Tato centrální akciová společnost bude moci angažovat skutečné odborníky a bude mít, díky objemu investovaných prostředků, i lepší vyjednávací pozici,“ vysvětluje Štícha.

Cílem celého systému je, aby v 31. roce od okamžiku, kdy zákon o majetkovém narovnání vešel v platnost, byly výnosy církve takové, aby pokryly její náklady. Dosažení takového cíle má ovšem několik podmínek. Jednou z nich je, že bude skutečně vyplacena celá finanční náhrada, ale také to, že se hospodaření bude dařit. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 03. 03. 2014