Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kandidáti na blahořečení v pražské arcidiecézi

V pražské arcidiecézi v současnosti nyní probíhají dva beatifikační procesy: jeden vede přímo Arcibiskupství pražské, a sice kardinála Josefa Berana; druhý proces, P. Jana Evangelisty Urbana, vedou sestry Apoštolátu sv. Františka. Proces blahořečení augustiniánského kněze Augustina Schuberta ještě nezačal, ale řád zatím sbírá materiály k jeho zahájení. Konečně čtvrtý, blahořečení 14 františkánských mučedníků, byl na diecézní úrovni již ukončen a odeslán k dalšímu postupu do Říma.

 

Dne 15. února 1611 bylo v klášterním kostele Panny Marie Sněžné na rohu dnešního Václavského náměstí v Praze umučeno 14 františkánů. Z velké části šlo o cizince, kteří sem byli povoláni, aby v převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině kázáními i příkladem řeholního života. S podporou místních obyvatel si opravili původní karmelitánský kostel Panny Marie Sněžné, který jim císař Rudolf II. přidělil. Jejich působení se však znelíbilo části pražské veřejnosti a řeholníci museli trpět občasné projevy nepřátelství.

Když počátkem roku 1611 do města na žádost císaře Rudolfa přijela pasovská vojska, vnímali to Pražané jako útok na své svobody. Nepotvrzená zpráva o ukrývání poražených pasovských jezdců v klášterech obrátila jejich hněv proti kostelům a klášterům a v úterý 15. února 1611 obklopilo areál kostela Panny Marie Sněžné asi 700 ozbrojených lidí, převážně městské spodiny. Během čtyř hodin vyvraždili útočníci téměř celé osazenstvo kláštera, jedinému řeholníkovi z patnáctičlenné komunity se povedlo utéci.

Úcta ke čtrnácti pražským mučedníkům je doložena již krátce po jejich smrti, vždy 15. dne v měsíci probíhá u jejich hrobu soukromá pobožnost. Přes několik pokusů nebyl jejich beatifikační proces v minulosti dokončen a odevzdání hotových spisů do Říma se mohlo uskutečnit až r. 1947. Následující politická situace, spojená s přerušením diplomatických styků s Římem a útlakem církve, odsunula řešení  o více než 40 let. Biskupové požádali o obnovení procesu v r. 1992, diecézní proces byl uznán platným a nyní probíhá zkoumání v Římě.

 

Významným kandidátem na blahořečení je kardinál Josef Beran (1888-1969), pražský arcibiskup v letech 1946-1969. Narodil se v Plzni a studoval teologii v Římě, kde byl též r. 1911 vysvěcen na kněze.  V následujících letech vyučoval a působil jako ředitel na katolickém dívčím ústavu, později jako rektor kněžského semináře. V letech 1941-1945 byl vězněn v koncentračním táboře Dachau. Biskupské svěcení a správu pražské arcidiecéze přijal v r. 1946. Když se krátce po komunistickém převratu v únoru 1948 postavil proti pokusu odtrhnout českou katolickou církev od papeže, byl internován ve své rezidenci a později na dalších místech. V roce 1965, po svém jmenování kardinálem, mohl odjet do Říma, ovšem s podmínkou, že se již nesmí vrátit do Československa. V Římě také r. 1969 zemřel a byl pohřben v podzemí svatopetrské baziliky ve Vatikánu. Jeho beatifikační proces byl zahájen 2. dubna 1998 a probíhá nyní na diecézní úrovni.

 

Další služebník Boží, františkánský kněz Jan Evangelista Urban (1901-1991), pocházel z pražského Žižkova. V 17 letech vstoupil do řádu Menších bratří františkánů a r. 1924 přijal kněžské svěcení. Založil společenství Sester apoštolátu sv. Františka, byl vyhledávaným kazatelem, zpovědníkem a duchovním rádcem. Roku 1938 byl zvolen provinciálem františkánů v Čechách a na Moravě. V letech 1950-1963 byl vězněn a po propuštění žil pod dozorem StB. Vyčerpán dlouhou nemocí zemřel 7. ledna 1991. Diecézní fáze procesu blahořečení byla zahájena 8. listopadu 2000.

 

Posledním kandidátem na blahořečení a dalším řeholníkem je P. Augustin Schubert (1902-1942), augustinián. I on se narodil na Žižkově a při křtu dostal jméno František. Studoval na filozofické fakultě, kterou úspěšně ukončil r. 1925, již během studií však cítil povolání k řeholnímu životu. V den svátku sv. Augustina, 28. srpna 1925, vstoupil do řádu augustiniánů a světcovo jméno přijal jako své řeholní. Působil u kostela sv. Tomáše na Malé Straně, na krátkou dobu i v dalších klášterech řádu: Dolní Ročov a Svatá Dobrotivá u Hořovic. Byl též členem Jednoty čs. Orla a od r. 1932 působil jako vzdělavatel organizace. I z tohoto důvodu byl r. 1941 zatčen a deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, později do Dachau. V nelidských podmínkách a vysílen náročnou prací, kterou musel vykonávat až 15 hodin denně, umírá 28. července 1942 na tuberkulózu. Řád augustiniánů nyní připravuje materiály k zahájení diecézní fáze procesu jeho blahořečení.

Celý text je převzat z TS ČBK, kde také naleznete další informace a další díly celého cyklu o kandidátech na blahořečení u nás.

26. 06. 2008