Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Duka navštíví trapistický klášter v Poličanech

První členkou komunity v Poličanech, která složila slavné sliby v České republice, byla sestra Marie Gabriela. Této události, která se odehrála 26. ledna 2013 na slavnost svatých zakladatelů Cisterciáckého řádu sv. Roberta, Albericha a Štěpána, předcházel však letos ještě jeden významný okamžik. Na slavnost Panny Marie, Matky jednoty křesťanů a patronky kláštera byla 18. ledna 2013 komunita v Poličanech povýšena na prosté převorství. „Byla to velká radost a potvrzení společně prožité historie prvních krůčků naší fundace, během stavby kláštera i růstu komunity,“ říká k tomu sestra Marie Michaela.

Slavné sliby nyní za přítomnosti pražského arcibiskupa složí sestra Jana Andrlová. Pochází ze Širokého Dolu farnosti Sebranice, v královéhradecké diecézi. Nějaký čas žila v Plzni, kde pracovala také jako sociální asistentka. V roce 2005 vstoupila do kláštera Nostra Signora di San Giuseppe ve Vitorchianu v Itálii, kde začala svůj noviciát, a v roce 2007 se připojila ke skupině zakladatelek komunity v Poličanech. Zdejší komunita má v současnosti 21 sester. Je zde 6 Italek, 1 Maďarka a 14 Češek.

Základní kámen kláštera v Poličanech byl položen v srpnu 2008. Kardinál Miloslav Vlk, tehdejší pražský arcibiskup, který požehnal vznikající stavbu, tehdy řekl, že mu velmi záleží na tom, aby u nás vznikaly „duchovní pevnosti“ naplněné modlitbou. Sestry trapistky pozval do Čech z mateřského kláštera trapistek v italském Vitorchianu v provincii Viterbo. Při odjezdu z Vitorchiana tvořily zakládací skupinu, která definitivně opustila mateřský klášter v dubnu roku 2007, tři Češky, pět Italek a jedna Maďarka.

Členky poličanské komunity žijí prostým životem kontemplativních sester podle Řehole sv. Benedikta a podle cisterciácko-trapistického charismatu. Každodenní program, který začíná zpěvem vigilie ve 4 hodiny ráno, se skládá z liturgické chórové modlitby, tiché modlitby, lectio divina (rozjímavé četby) a manuální práce. Každý klášter trapistického řádu si totiž podle tradice vydělává na živobytí prací vlastních rukou. Některé sestry „píšou“ ikony podle antické byzantské tradice, další vyrábějí sušenky, další připravují obrázky, přání a pohlednice, jiné obdělávají pole a další se zase starají o kuchyň a v neposlední řadě jsou tu sestry pověřené přijímáním hostů atd. (Výrobky lze zakoupit v obchůdku u domu pro hosty.) Sedmkrát za den zvon svolává sestry do kostela ke zpěvu žalmů. Středem dne je mše svatá spojená s ranními chválami. Všech modliteb i mše svaté se vždy mohou zúčastnit hosté, lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí.

Hojně využíván je dům pro hosty. Jednotlivci i skupiny věřících přijíždějí na několik dní duchovních cvičení. Dům pro hosty je ale otevřen všem bez rozdílu, nejenom věřícím a je skoro stále plný. „Každý z hostů má možnost se zúčastnit našich modliteb v kostele a to od časného rána až do poslední modlitby dne – kompletáře v 19 hodin, může pak využívat čas pobytu k procházkám či k četbě v knihovničce domu pro hosty,“ říká sestra Marie Michaela. (Aleš Pištora)

16. 04. 2013