Vyhledávání Menu

Kardinál Duka požehná arménský kříž

Farní rada Arménské církve Svatého Řehoře Osvětitele a Velvyslanectví Arménské republiky pořádá 25. dubna 2014 ve 13.30 hodin u kostela sv. Jindřicha a sv. Kunhuty (Jindřišská ul.) slavnostní odhalení arménského kamenného kříže (Chačkaru). Kříž požehná pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.

Tradiční kamenný kříž daroval Arménům v České republice současný patriarcha Arménské apoštolské církve Garegin II. na památku oficiální registrace této církve v ČR a rovněž jako výraz arménsko-českého přátelství. Jeho slavnostního odhalení se kromě pražského arcibiskupa zúčastní také arménský prezident Serzh Sargsyan, který je v těchto dnech na návštěvě Prahy v souvislosti se setkáním představitelů zemí Východního partnerství. Přítomni budou dále biskup arménské diecéze v Rumunsku Tatev Hakobyan a duchovní pastýři arménských komunit u nás, na Slovensku a Maďarsku.

Chačkar je v tradiční arménské církvi umělecky ztvárněný pamětní kámen, v jehož středu je vysochán reliéf kříže často zarámovaný rostlinnými motivy. Nejstarší exempláře těchto křížů pocházejí z 9. století a představují jeden ze základních symbolů arménské kultury. Jejich rozkvět souvisí s osvobozením arménské oblasti jižně od Kavkazu a v Anatolii od arabské nadvlády. Některé z křížů připomínají vítězné bitvy, zásadní dějinné události, dokončení důležitých staveb, jiné byly vztyčeny pro spásu duší, k ochraně proti přírodním katastrofám atd. V těžkých dobách se staly terčem systematického ničení (např. ázerbajdžánskými vojáky v roce 2005). Dnes existuje kole 40 tisíc chačkarů. Některé stojí volně, jiné jsou vsazeny do zdí klášterů.

Počátky arménské apoštolské církve sahají k Řehoři Osvětiteli, který již kolem roku 300 pokřtil arménského krále Tiridata III., čímž se Arménie stala prvním státem, kde bylo oficiálně přijato křesťanství. Třebaže se arménská církev neúčastnila christologických sporů na chalcedonském koncilu, oddělila se od oficiální církve Byzantské a v její teologii byly patrné monofyzitské tendence. Po koncilu ve Florencii (1439) však apoštolská církev obnovila jednotu s římskou církví. V roce 2006 na Řádném synodu arménské církve Benedikt XVI. ocenil ve své promluvě její tři charakteristické vlastnosti: věrnost Evangeliu, věrnost Petrovu stolci a vytrvalost v zakoušených utrpeních, k nimž docházelo hlavně na začátku 20. století. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 24. 04. 2014