Vyhledávání Menu

Kardinál Duka se zúčastní pouti na Blaník

Týden před svátkem sv. Václava, který podle pověsti vyjede v čele blanických rytířů bránit naši zem, až jí bude nejhůře, bude 20. září 2014 pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP sloužit od 14.00 hodin mši svatou na samém vrcholu hory Blaník. Po bohoslužbě následuje debata s kardinálem Dukou.

„Svatováclavské poutě v Louňovicích pod Blaníkem jsme pořádali ještě dříve, než byla obnovena svatováclavská pouť do Staré Boleslavi“, připomíná místní farář P. František Říha. Již v roce 1990 farníci poprvé vystoupili na Velký Blaník, aby tam u kamenného oltáře pod širým nebem, v bezprostřední blízkosti dřevěné rozhledny, slavili mši svatou. Pár let na to navázal na poutní bohoslužbu také doprovodný program v Louňovicích. To, jak se celá akce vydaří, záleží také na počasí. P. Říha je optimista: „Od roku 1990 jsme na Blaník chodili pravidelně každou sobotu před svátkem sv. Václava a nikdy jsme nezmokli.“ Letos bohoslužbu pořádá římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie spolu s Asociací soukromého zemědělství ČR okresu Benešov.

Blaník je jednou z „památných“ hor naší vlasti, podobně jako např. Říp, Radhošť nebo Hostýn, který se během 19. století proměnil v národní symbol. Různá vidění a proroctví tato hora vzbuzovala odnepaměti. Vyprávění o spících blanických rytířích se poprvé objevuje v proroctví Mikuláše Vlásenického v 70. letech 15. století. Během let byla legenda dotvářena do podoby, na niž můžeme narazit i jinde v Evropě, a blaničtí rytíři, podobně jako je to mu v kyffhäuserské pověsti z Duryňska nebo artušovském cyklu, získali svého vůdce, sv. Václava.

Romantický mýtus nabýval mnoha podob. Podle Smetanovy Mé vlasti spočívají v Blaníku spící husitští bojovníci, v Klicperově dramatu Blaník z roku 1813, který Matěj Kopecký upravil pro loutkové divadlo, jsou to katoličtí rekové padlí v boji s husity. O Blaníku psali německy mluvící představitelé českého zemského vlastenectví, ale i autoři jazykového národního obrození. O řešení konfliktu interpretací se pokusil Jára Cimrman, když blanické rytíře vylíčil jako v podstatě senilní staříky neschopné boje. Sám vrch Blaník se stal místem mnoha národních manifestací a v roce 1868 byl odtud do Prahy zaslán jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Od roku 1149 až do husitských bouří, kdy byl vypálen, ovlivňoval zdejší tvrdý kraj chudé selské práce ženský premonstrátský klášter na území dnešních Louňovic. Od 16. století patřily Louňovice pod Blaníkem rodu Skuhrovských. Po nich to byli páni z Říčan. Bezdětný Karel Adam Lev z Říčan odkázal své jmění pražskému arcibiskupství. To vlastnilo louňovický statek až do roku 1924. Lesní pozemky na Malém a Velkém Blaníku mu však patřily až do roku 1948 a měly by být vráceny v rámci majetkového narovnání.

Malý Blaník se v první polovině 16. století stal cílem poutí a Adamem z Říčan zde byla postavena kaple, kterou v roce 1753 z nařízení arcibiskupa Khünburga nahradila nová pozdně barokní kaple sv. Máří Magdaleny. Dnes je v rozvalinách nejen tato kaple, ale i dřevěná kaplička, kterou nechal v roce 1887 po boku zříceniny postavit pražský arcibiskup kardinál František Schönborn. Ten také v roce 1895 nechal na Velkém Blaníku vybudovat rozhlednu, která byla v roce 1936 z rozhodnutí arcibiskupa kardinála Karla Kašpara nahrazena dnešní, turisty hojně navštěvovanou, stavbou. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 17. 09. 2014