Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Duka v Hnězdně uctí sv. Vojtěcha

Úcta svatého Vojtěcha velice ožila díky dvěma návštěvám Jana Pavla II. v letech 1979 a 1997 i díky oslavám tisíce let od jeho smrti (1997). Jako svatý ještě nerozdělené církve se díky předchozímu papeži stal patronem sjednocené Evropy. Slavnostní bohoslužby na náměstí svatého Vojtěcha v Hnězdně se tradičně účastní až 15 tisíc poutníků, mezi nimi bude také mnoho poutníků z Čech. Bohoslužbu povede arcibiskup z Hnězdna Józef Kowalczyk a homilii přednese kardinál Stanisław Dziwisz. Mši svaté předchází procesí ulicemi města s ostatky světce. Ten byl zavražděn 23. dubna 997. Boleslav Chrabrý Vojtěchovy ostatky od Prusů vykoupil a uložil je ve svém sídelním Hnězdně. Zpět do Čech je odvezl český kníže Břetislav I.

Kardinál Duka k osobnosti sv. Vojtěcha říká: „Svatý Vojtěch, první Evropan z naší země, je postava Dobrého pastýře, model kněžské služby pro biskupy, kněze i jáhny, rovněž i pro řeholníky. Svatovojtěšská tradice je jediná, kterou se nepodařilo nijak zneužít, ale naopak vzrůstá. Není to pouze poutní novéna na Libici – svatý Vojtěch se stal postavou ideově sdružující země visegrádské čtyřky. Osobnost svatého Vojtěcha je nadějí pro naši církev, národ i stát.“

Sv. Vojtěch se narodil kolem roku 956 na slavníkovském hradě Libici. Po studiích na škole při magdeburské katedrále, působil při pražském kostele a po brzké smrti prvního pražského biskupa Dětmara byl v roce 982 na Levém Hradci zvolen biskupem. Biskupský úřad pak přijal z rukou císaře Oty II. v roce 983 ve Veroně, kde mu mohučský arcibiskup Willigis udělil zároveň biskupské svěcení. Při vykonávání svých biskupských povinností, kdy se snažil pozvednout morálku své diecéze, narážel na silný odpor. Dvakrát pobýval v Římě v klášteře sv. Alexia a Bonifáce na Aventinu, kde se stal v roce 990 mnichem. V roce 993 založil s podporou knížete Boleslava II. na Břevnově první mužský klášter v českých zemích. V roce 997 podnikl misijní cestu do Prus, kde 23. dubna zemřel mučednickou smrtí.

Jeho cesty do Říma mají podle historiků souvislost se snahou o navázání na velkomoravskou tradici Metodějova samostatného na říši nezávislého arcibiskupství podřízeného pouze papeži. Vojtěch tento program vytvoření „národních“ církví v rámci rodiny křesťanských panovníků pod patronátem vrchní vlády římského císaře propagoval hlavně v rámci svých úzkých styků s polským panovníkem Měškem I., uherským Štěpánem i s císařem Otou III. Plodem jeho asketického života a mučednické smrti byla mj. právě realizace této politicko-náboženské koncepce v roce 1000 založením uherského arcibiskupství při katedrále sv. Vojtěcha v Ostřihomi a arcibiskupství sv. Vojtěcha v Hnězdně. Nebylo jeho vinou, že tento program nešlo uskutečnit v tehdy rozvrácených Čechách, jeho zásluhou však církev a český národ získaly světce evropského formátu, jehož politicko-náboženská vize rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes. (Aleš Pištora)

24. 04. 2012