Vyhledávání Menu

Kardinál Duka v Hnězdně uctí sv. Vojtěcha

Pražský arcibiskup Dominik Duka OP se 26. dubna 2015 zúčastní oslav sv. Vojtěcha v Hnězdně. Spolu s ostřihomsko-budapešťským arcibiskupem kardinálem Péterem Erdö a polskými biskupy bude od 10.00 hodin slavit mši svatou ke cti patrona arcidiecéze Hnězdno celého Polska i Uher, ale také hlavního patrona Arcidiecéze pražské.

Úcta svatého Vojtěcha ožila v Polsku díky dvěma návštěvám Jana Pavla II. v letech 1979 a 1997 i díky oslavám tisíce let od jeho smrti (1997). Jako svatý ještě nerozdělené církve se díky předchozímu papeži stal patronem sjednocené Evropy. Slavnostní bohoslužby na náměstí svatého Vojtěcha v Hnězdně se tradičně účastní až 15 tisíc poutníků, mezi nimi bude také mnoho poutníků z Čech. Mši svaté předchází procesí s ostatky světce ulicemi města, které je se sv. Vojtěchem úzce spojeno. Když totiž Boleslav Chrabrý vykoupil Vojtěchovy ostatky od Prusů, uložil je právě ve svém sídelním městě Hnězdně. Do Čech je odtud odvezl český kníže Břetislav I.

Kardinál Duka, který 23. dubna oslaví svátek sv. Vojtěcha také v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, k osobnosti sv. Vojtěcha říká: „Svatý Vojtěch, první Evropan z naší země, je postava Dobrého pastýře, model kněžské služby pro biskupy, kněze i jáhny, rovněž i pro řeholníky. Svatovojtěšská tradice je jediná, kterou se nepodařilo nijak zneužít, ale naopak vzrůstá. Není to pouze poutní novéna na Libici – svatý Vojtěch se stal postavou ideově sdružující země visegrádské čtyřky. Osobnost svatého Vojtěcha je nadějí pro naši církev, národ i stát.“

Sv. Vojtěch se narodil kolem roku 956 na slavníkovském hradě Libici. Po studiích na škole při magdeburské katedrále, působil při pražském kostele a po brzké smrti prvního pražského biskupa Dětmara byl v roce 982 na Levém Hradci zvolen biskupem. Biskupský úřad pak přijal z rukou císaře Oty II. v roce 983 ve Veroně, kde mu mohučský arcibiskup Willigis udělil zároveň biskupské svěcení. Dvakrát pobýval v Římě v klášteře sv. Alexia a Bonifáce na Aventinu, kde se stal v roce 990 mnichem. V roce 993 založil s podporou knížete Boleslava II. na Břevnově první mužský klášter v českých zemích. V roce 997 podnikl misijní cestu do Prus, kde 23. dubna zemřel mučednickou smrtí.

Sv. Vojtěch se snažil navázat na velkomoravskou tradici Metodějova samostatného arcibiskupství, na říši nezávislého a podřízeného pouze papeži. Program vytvoření „národních“ církví v rámci rodiny křesťanských panovníků pod patronátem vrchní vlády římského císaře propagoval hlavně v rámci svých úzkých styků s polským panovníkem Měškem I., uherským Štěpánem i s císařem Otou III. Plodem jeho úsilí bylo založení uherského arcibiskupství při katedrále sv. Vojtěcha v Ostřihomi v roce 1000 a arcibiskupství sv. Vojtěcha v Hnězdně. Církev a český národ v jeho postavě získaly světce evropského formátu, jehož politicko-náboženská vize rovnoprávných křesťanských národů určuje uspořádání střední Evropy dodnes. (Aleš Pištora)

Aleš Pištora 24. 04. 2015