Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Josef Beran v pořadu České televize

Čím byl kardinál Josef Beran tak výjimečný, že si zasloužil tolik poct? Dostalo se mu jich už za života, a snad ještě více po smrti – vždyť na přání papeže Pavla VI. byly jeho ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě. Tam, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové, a navíc do samé blízkosti hrobu prvního z papežů, apoštola Petra.

Polohraný dokument scénáristy Oldřicha Seluckého začíná sledovat životní osudy Josefa Berana od jeho mládí, dobu studií, kněžské svěcení a následnou dráhu profesora. V průběhu let se Beran setkává s velmi tvrdými totalitními režimy dvacátého století – nacismem a komunismem. Po dlouhé době věznění je jako pražský arcibiskup násilím vypovězen z vlasti. Ve Vatikánu se těší velké úctě papeže Pavla VI. Je jmenován kardinálem a později jako jeden z mála kardinálů pohřben v kryptě baziliky sv. Petra.

Jak uvádí tisková mluvčí ČT TS Brno Hana Orošová: "Hlavním protagonistou dokumentu, který připravuje Centrum náboženské tvorby brněnského studia České televize v režii Milana Růžičky je Michal Pavlata. Pořadem provází Johana Bronková. V dokumentu je užita řada historických materiálů z archivů Vatikánu, Svobodné Evropy a jiných míst, kde kardinál strávil poslední okamžiky svého života."

Scénář: Oldřich Selucký
Režie: Milan Růžička
Pořadem provází: Johana Bronková
Stopáž: 57 min

Převzato z TS ČBK.

Foto: Michal Pavlata v roli kardinála Berana

Životopis kardinála Josefa Berana

Josef Beran se narodil 29. 12. 1888 v Plzni. Studoval nejprve plzeňské gymnázium a po něm pak pokračoval ve studiích bohosloví v Římě. Na kněze byl vysvěcen v Římě v roce 1911. Po návratu z Říma Beran působil v Praze jako kaplan, v roce 1917 se stal ředitelem katolického Dívčího učitelského ústavu sv. Anny v Praze. Zde působil až do roku 1928. Od roku 1929 byl činný jako docent pastorální teologie na teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, roku 1932 se na stejné fakultě stal profesorem a rektorem pražského arcibiskupského kněžského semináře.

Po okupaci Československa německým nacistickým režimem v roce 1939 byl Josef Beran okupační státní správou perzekuován, v roce 1942, po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha, byl Beran zatčen a vězněn, nejprve na pražském Pankráci a v Terezíně, později pak v koncentračním táboře v Dachau, až do konce války v roce 1945. Po návratu do vlasti se v roce 1946 stal pražským arcibiskupem. V roce 1948, po komunistickém převratu, Josef Beran jako nejvyšší hlava katolické církve v Československu odmítnul podřídit katolickou církev komunistickému režimu. V roce 1949 byl Josef Beran Státní bezpečností (StB) zatčen a po „domácím vězení“ v pražském Arcibiskupském paláci v letech 1949-51 pak až do roku 1963 internován na různých místech po celých Čechách (mimo jiné v Roželově, v Růžodolu či v Paběnicích).

V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad. Pobýval proto v Mukařově poblíž Prahy, později pak v jihočeském Radvanově u Tábora. 25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní kreaci, při níž kardinálové obdrží červený biret (čtyřhranná pokrývka hlavy), jmenovací dekret a kardinálský prsten. V Římě se kardinál Beran zapojil do práce 2. vatikánského koncilu. 20. září 1965 na něm vystoupil s projevem O svobodě svědomí, v němž se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa. Založil také v Římě České náboženské středisko Velehrad. Jeho sekretářem po celou dobu působení v Římě byl dnešní emeritní biskup Jaroslav Škarvada.

Když dne 17. května roku 1969 v Římě zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti, a papež Pavel VI. proto rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben po boku papežů v kryptách chrámu Sv. Petra v Římě. Je jediným Čechem, kterému se této pocty dostalo.

(aj, ap)

11. 12. 2008