Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Vlk navštíví rodný dům M. Jana Husa

Byl to právě kardinál Miloslav Vlk, kdo počátkem devadesátých let ustavil jako pražský arcibiskup komisi, jejímž úkolem bylo určit místo, které má Jan Hus mezi reformátory církve. Několikaletá práce teologů a historiků ekumenické komise vyvrcholila v roce 1999 vědeckým mezinárodním sympoziem na půdě Papežské lateránské univerzity v Římě. Ke slovu se sice myšlenky Jana Husa dostaly již při II. vatikánském koncilu, kdy jejich význam ocenil kardinál Josef Beran při diskuzích o dekretu o náboženské svobodě, ale o rehabilitaci církevního pohledu na Husa se zasadil až papež Jan Pavel II. Ten ve svém projevu k účastníkům sympozia vyslovil „hlubokou lítost nad krutou smrtí způsobenou Janu Husovi a nad následným zraněním mysli a srdce českého národa“.

Dne 1. ledna 2010 jsme si také připomněli deset let od okamžiku, kdy kardinál Vlk spolu se synodním seniorem Pavlem Smetanou podepsal společné prohlášení k husovskému setkání odborníků, které ukázalo, že „postava, jakou je Jan Hus, v minulosti velké jablko sváru, se nyní může stát předmětem dialogu, srovnávání a společného prohloubení“. V prohlášení se říká, že „Hus se však může stát mostem nové důvěry od srdce k srdci“, může představovat inspiraci pro ekumenické společenství křesťanských církví, ale nesmí již být „předmětem sváru a rozdělení“.

Aby tomu tak mohlo být, musí být odstraněny všechny předsudky a dezinterpretace a ideologické nánosy, jimiž byla postava Jana Husa zatemněna. Přestože toho bylo jistě již dosaženo v akademické rovině, pravda o této významné postavě českých dějin, není stále bohužel zřejmá široké veřejnosti. V jejich očích je dosud živá představa o Husovi jako národním bojovníkovi proti univerzální církvi spjaté s Habsburskou monarchií, jako ikona českého „protiřímského“ vlastenectví a dokonce přežívá i představa Husa jako zastánce chudých, bojovníka za sociální reformy a vlastně předchůdce prvních komunistů. Teologické otázky, o které Husovi šlo, ustupují v povědomí většiny naši sekularizované společnosti do pozadí.

K tomu, aby vyvstala skutečná postava a dílo Jana Husa a byly odstraněny ideologické přemalby i v očích široké veřejnosti, snad může pomoci také projekt kulturně-vzdělávacího a badatelského centra v Husinci u Prachatic. Národní kulturní památka Památníku Mistra Jana Husa je nejen ve špatném technickém stavu, ale její současná expozice z dob totality uchovává spíše komunistické pojetí. Prezentace návrhu na vybudování kulturně-vzdělávacího a badatelského centra Mistra Jana Husa začíná v zasedacím sále místního městského úřadu v 10:00 hodin. (ap)

26. 01. 2010