Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Vlk se zúčastní slavnostního zasedání Vědecké rady Univerzity Karlovy

Na programu zasedání Vědecké rady UK je mj. udělení čestných hodností doktorátů honoris causa. Těmi, kdo budou dekorováni touto hodností, jsou Prof. Johan Albert Ankum - za celoživotní dílo v oblasti římského práva, Salvador Moncada, MD, Ph.D. - za průkopnické dílo v oblasti farmakologie a fyziologie a Prof. Teruo Kishi - za mimořádné dílo v oblasti materiálové fyziky.

Čestný doktorát bude udělen také přednímu českému filozofovi Ing. Ivanu Chvatíkovi (CTS, ČR), který je zakladatelem a ředitelem Archivu Jana Patočky při Filozofickém ústavu Akademie věd - za mimořádný přínos pro rozvoj české filozofie a jejího postavení v akademickém světě doma i v zahraničí. Ivan Chvatík, který je také významným překladatelem německých filozofů a vydavatelem mnoha filozofických děl, byl loni organizátorem mezinárodní konference k poctě nejvýznamnějšího českého filozofa 20. století, obhájce lidských práv a prvního z mluvčích Charty 77, Jana Patočky. Právě díky péči Ivana Chvatíka světová filozofická obec ještě jasněji nahlédla, jak podnětným a inspirativním je originální filozofické myšlení Patočkovo také dnes.

Udílení doktorátů honoris causa bude přítomno také mnoho významných osobností kulturního a politického života.

Součástí oslav založení univerzity jsou také Dny otevřených dveří, které se uskuteční v sobotu 5. dubna  a v neděli 6. dubna vždy od 1000 do 16:00. V rámci nich zve Univerzita Karlova do historického sídla univerzity - do Karolina. Bližší informace naleznete na stránkách UK.

Pražské vysoké učení bylo Karlem VI. založeno 7. dubna 1348 jako první univerzita na sever od Alp a na východ od Paříže. Univerzita Karlova tak náleží k nejstarším evropským univerzitám. Řídila se vzorem univerzit v Bologni a v Paříži a v krátkém čase dosáhla mezinárodního věhlasu. Měla čtyři fakulty: teologickou, svobodných umění (dnešní filozofickou), právnickou a medicínskou. Členy její akademické obce byli nejen domácí, ale i mnozí zahraniční učitelé a studenti, zejména ze středoevropských oblastí, pro něž se stala Praha dostupnou a vyhledávanou. Již 26. ledna 1347 díky podpoře arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydal papež Kliment VI. v Avignonu listinu, která založení univerzity povoluje. Pražský arcibiskup se při jejím založení 7. dubna 1348 stal kancléřem univerzity s právem udělovat univerzitní hodnosti. Panovník Karel IV. v zakládací listině mj. píše: "...aby naší věrní obyvatelé království nebyli již více nuceni za účelem vyhledávání věd kraj světa obcházet, k cizím národům se obracet, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze vytvořit obecné učení v našem metropolitním a zvláště půvabném městě pražském".

Na stránkách Univerzity Karlovy se můžeme seznámit také s tím, jak se tato instituce vyvíjí dnes. V současnosti, píše se na stránkách UK, Univerzita Karlova nabízí na svých 17 fakultách v Praze, Plzni a Hradci Králové nejširší výběr studijních programů a oborů – je zde akreditováno více než 600 studijních oborů a studuje tu přes 48.000 studentů. Díky prostupnosti studia mohou studenti kombinovat studijní předměty nejen v rámci své fakulty, ale i s předměty z jiných fakult, příp. i jiných vysokých škol.

Studijní prostředí na UK má mezinárodní povahu. Je zde přes 1400 posluchačů studujících celé studijní programy v angličtině a navíc každý rok přibývá tisícovka studentů přijíždějících minimálně na jeden semestr z celé Evropy a dalších zemí. Každý student UK může vyjet studovat alespoň  na 1-2 semestry na zahraniční univerzity, přičemž partnery UK jsou hlavně nejprestižnější vysoké školy 45 zemí od Argentiny po Nový Zéland.

Akademický titul z UK je celosvětově respektovaný a je spolehlivou cestou k atraktivnímu zaměstnání i v mezinárodním kontextu. (ap)

03. 04. 2008