Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Vlk se zúčastnil otevření Chvalského zámku

Po několika letech rekonstrukcí byl 1. května 2008 slavnostně znovuotevřen Chvalský zámek v Horních Počernicích. Pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, který byl pozván, aby se oslav účastnil, celou ceremonii zahájil v 11 hodin bohoslužbou v přilehlém kostele sv. Ludmily. Ve 12 hodin následovala prohlídka zámku za přítomnosti primátora Prahy Pavla Béma, starostů partnerských měst Horních Počernic Mions a Brunsbűttelu, starostů okolních městských částí a dalších významných hostů. Od 13 do 18 hodin byl zámek otevřen pro veřejnost. V rámci oslav vystoupili žáci místní základní umělecké školy, Junior band, Musica Gaudeans, El Paso, orchestr z francouzského města Mions a večer také Stamicovo kvarteto.

Při bohoslužbě, které se kromě obyvatel Horních Počernic účastnil také starosta obce Ivan Liška a delegace družebních měst Německa a Francie v čele s pány starosty, kardinál Vlk zmínil dobrou spolupráci mezi farností a obcí a zdůraznil duchovní a historický význam zámku, který byl v minulosti také rezidencí jezuitů. Kardinál Vlk do Horních Počernic zavítal v poslední době již podruhé. Nedávno v této živé farnosti žehnal nové varhany v kostele sv. Ludmily.

Soubor staveb Chvalského zámku je nemovitou kulturní památkou, zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek, a jeho hodnota spočívá současně v několika rovinách. Spolu s kostelem tvoří významnou krajinnou dominantu a charakteristický panoramatický obraz viditelný z dalekého okolí. Architektura zámku je v příměstské oblasti Prahy jedním z ojedinělých příkladů téměř celistvě dochovaného renesančního sídla s hodnotnými kamenickými detaily na průčelí a klenbami v interiérech. Vstup raného baroka dotvořil vzhled hlavních křídel zámku do současné podoby a logicky ji provázal s pozůstatky původní středověké nárožní věže.

Nový způsob využití zámku odráží jeho původní rozměr a prostorové uspořádání, bez nároku na zvětšování jeho objemu nebo kapacity a bez nutnosti stavebních zásahů negativně měnících dochovaný charakter budovy. Umožnil tak celkově upravit především vnitřní prostorové uspořádání stavby, zejména odstranit většinu památkově a architektonicky nevhodných úprav. Interiéry budou nyní sloužit ke stálým expozicím a krátkodobým výstavám, přednáškám, koncertům, společenským a politickým setkáním, svatebním obřadům, akcím místních podnikatelů, organizací a spolků. Jedním z hlavních cílů nové koncepce využití objektu bylo výrazné posílení jeho kulturně společenské role. Otevření zámku veřejnosti bude z hlediska kulturního života i turistického ruchu nesporným přínosem pro Horní Počernice, hlavní město Prahu i jeho okolí.

První zmínky o malém opevněném feudálním sídle - chvalské tvrzi - pocházejí ze začátku 15. století. Po dvě staletí měnila tvrz často majitele až do roku 1652, kdy byl ve značně zpustlém stavu postoupen jezuitské koleji u sv. Klimenta. V tomto období byla někdejší tvrz stavebně upravena do podoby renesančního zámku, který se s řadou architektonických detailů uchoval dodnes. V souvislosti s renesanční přestavbou bylo vybudováno sklepení, částečně vytesané v pískovcovém podloží. Po raně barokní přestavbě získal zámek podobu, ve které se dochoval prakticky až do současnosti.

Pamětní kniha obce Chvaly uvádí, že tvrz v roce 1734 vyhořela, patrně byla poškozena také kaple sv. Anny, v letech 1793 – 1794 přebudovaná na kostel sv. Ludmily. Dochovaly se také úpravy, při nichž v zámku vznikly vrcholně barokní štukové rámce na stropech 2. patra a fabionové stropy v chodbách. Malířská výzdoba je patrná pouze ve dvou místnostech ve druhém patře, v prvním případě je překryta nátěrem, ve druhém se jedná o kompaktní figurativní a dekorativní malbu stropní části, pravděpodobně z 1. poloviny 19. století.

Po zrušení jezuitského řádu přešel zámek pod správu zemského studijního fondu. Po roce 1918 byl spravován ministerstvem orby, později zemědělství. V roce 1950 byl dvůr se zámkem převeden do majetku státem zřízené organizace Československé státní statky, v roce 1955 dostal objekt do užívání Státní statek Praha. To už byl celý zámek v tak špatném stavu a obvodové zdi tak narušeny, že hrozilo nebezpečí zřícení. V sedmdesátých letech bylo následkem unikající vody z horního zámeckého podlaží promočeno zdivo klenby kostela, v osmdesátých letech se na střechách zámku kladla nová krytina a objekt se postupně uvolňoval od nájemníků.

V roce 1992 zřídilo zastupitelstvo Horních Počernic na záchranu zámku nadaci, která vedla následná nezbytná jednání k jeho obnově. Na základě znaleckého posudku vydal koncem roku 1998 Pražský ústav památkové péče vyjádření o přípustnosti rekonstrukce, rehabilitace a restaurování zámecké fasády včetně oken a vstupního portálu. V rámci projektové přípravy se na samém začátku uskutečnil velmi podrobný památkový průzkum, na jehož podkladě bylo pak navrženo odstranění všech nevhodných dodatečných úprav objektu. V polovině roku 2000 byl hotov stavebně historický průzkum, jehož cílem bylo zjistit celkový stav objektu, v roce 2001 byla staticky zajištěna klenba zámku a dvorní arkáda. Na konci roku 2003 schválil Národní památkový ústav opravu střechy zámku a souvisejících konstrukcí s podmínkou, že bude nadále zachován stávající tvar konstrukce a typ krytiny. V září 2006 se pracovníci Saprosu a Integry Liberec pustili do záchrany této krásné stavby, které po letech chátrání hrozil zánik.

02. 05. 2008