Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Kardinál Vlk vystoupí na semináři "Evoluce (R)evoluce"

Diskuze o evoluci je živá nejen v církevních kruzích. Zájem o toto téma nepolevuje. Jubilejní 10. ročník Výjezdního interdisciplinárního semináře v Nečtinech nazvaný „Evoluce (R)evoluce“ pořádají Mezioborové aktivity Západočeské univerzity v Plzni pod záštitou rektora ZČU doc. Josefa Průši ve spolupráci s Jednotou českých matematiků a fyziků. Mezi jinými se tohoto setkání zúčastní Václav Cílek, Jiří Fiala, Stanislav Komárek, Zdeněk Kratochvíl, Jaroslav Flegr a další.

Otázce evoluce se věnovalo také poslední zasedání Papežské akademie věd, které se v listopadu minulého roku konalo v Římě. Tématem setkání bylo „Vědecké chápání evoluce vesmíru a života“ a zúčastnil se ho také známý anglický fyzik Stephen Hawking, který se při té příležitosti osobně setkal s papežem. Papež Benedikt XVI. zde představil své stanovisko, které lze stručně shrnout tak, že mezi vírou ve stvoření a vědou nemůže být rozpor. Jde totiž o dva různé fenomény, které nestojí ve stejné rovině. Zatímco otázky stvoření či vzniku světa, jeho počátku a příčin jsou otázkami metafyzickými, evoluce je vědeckou hypotézou, která nemůže překročit hranici pozorovatelných faktů.

Tím, kdo tyto dvě věci mísí, byl sám Darwin, tvůrce teorie evoluce, která říká, že se život vyvinul na základě přirozeného výběru a mutací. Český rodák kardinál Christoph Schönborn ve své přednášce věnované právě evolucionismu, kterou pronesl v rámci XXIII. světových dnů mládeže v Sydney (2008), upozorňuje na to, že Darwin byl veden záměrem na „teorii boha“ rezignovat úplně. To byl „nevědecký“ cíl jeho teorie. V Darwinově díle je, podle Schönborna, proto třeba odlišit Darwina jako ideologa s jistým světovým názorem a Darwina jako vědce. Po provedení této distinkce je třeba říci, že teorie evoluce není pro křesťana nepřijatelná.

Ani na materialismu postavená teorie Darwinova ovšem nedává odpovědi na zcela základní otázky. Ty nejzávažnější jsou vcelku známé. Proč se vývoj od nižších k vyšším formám života vůbec děje? Jak mohlo dojít k přechodu od nelidské přírody, které dává řád někdo jiný a nikoli ona sama, k člověku, který si své cíle volí sám? Existuje vůbec něco takového jako druhy? Jak mohly s pomocí náhodné selekce a mutací vzniknout natolik komplexní formy života?

Protože evolucionismus neuznává příčinu světa, kterou by byla inteligentní bytost, nedokáže vysvětlit ani krásu, ani řád, ani cílevědomost bytostí stvoření. To samozřejmě dnes po vědě ani nikdo nechce. Je však vědecky pochybené, pokud evolucionismus tvrdí, že nic takového jako krása, řád a cílevědomost v přírodě není.

Proč se ale z Darwinovy teorie stala tolik přijímaná ideologie? Schönbornova odpověď je, že protivníkem této teorie je víra ve stvoření, která je nemyslitelná bez nároků Stvořitele kladených na člověka. Materialismus a relativismus nevyžaduje narozdíl od Boha žádný etický řád. Proto je snazší „věřit“ Darwinovi. (ap)
15. 01. 2009