Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

"Kde se hovoří o nebi, musí být přítomen biskup"

Celá slavnostní akce se uskutečnila u příležitosti Mezinárodního roku astronomie, ale také v době, kdy Praha hostila mezinárodní konferenci „Keplerův odkaz v kosmickém věku“ věnovanou Keplerovu dílu. Slavnosti se v Keplerově muzeu v Karlově ulici č. 4, kde Kepler během svého pražského pobytu se svou rodinou žil, zúčastnili také hosté zmíněné konference spolu s představiteli České astronomické společnosti.

Pražský arcibiskup, který svou přítomnost s nadsázkou vysvětlil právě poukazem na to, že "tam, kde se hovoří o nebi, musí být přítomen biskup", ve svém krátkém proslovu zdůraznil, že přišel vzdát hold věhlasnému astronomovi a veliké osobnosti světové vědy vůbec. Současně však také přišel podpořit české vědce v době, kdy se díky krácení dotací na vědu podmínky jejich práce podobají podmínkám, v nichž bádal právě Johannes Kepler. Kepler se podle kardinála Vlka vyznačoval velkou osobní integritou a v době, kdy vzrůstal tlak na konverzi ke katolictví, zůstal celý život evangelickým křesťanem augsburského vyznání. Jeho upřímnost, s níž ve svých pracích popisuje obtížnou cestu k objevům, nám tak mimo jiné dovoluje nahlédnout do života vědce na přelomu renesance a baroka.

Kardinál Vlk dále ocenil nasazení, s nímž se přípravě expozice věnovala agentura ProVás, jež dává příležitost lidem s tělesným a mentálním postižením. Podstatnou skutečností je totiž také sociální aspekt tohoto projektu. Agentura ProVás, která muzeum vytvořila s použitím neotřelých a originálních nápadů a která vložila do realizace vlastní finanční prostředky, totiž již 14 let vytváří pracovní a podnikatelské příležitosti pro lidi se zdravotním znevýhodněním. Projekt muzea a zajištění jeho provozu je jednou z jejích dalších činností. Zakladatel Agentury ProVás a „otec“ muzea Vojtěch Sedláček byl před dvěma roky vyhlášen sociálním podnikatelem roku České Republiky.

Na ploše, kterou historický objekt v Karlově ulici č. 4 nabízí, jsou pro návštěvníky připraveny poutavé informační panely, několik displejů s ojedinělými animacemi, např. záznamem reálného růstu sněhové vločky. Je zde také unikátní funkční model zubového čerpadla, který si návštěvník může vyzkoušet. Přestože je tématem dávná historie vědy, přijdou si na své i děti, které zde najdou několik překvapení. Popisy expozice jsou v českém a anglickém jazyce. Muzeum je určeno nejširší veřejnosti, jak laické, tak i odborné.

Originální a zcela unikátní je samotná vstupenka: zobrazuje originálním způsobem okamžik návštěvy muzea. Je na ní zachyceno aktuální postavení astronomického ciferníku pražského orloje: v jakém postavení se právě nachází Slunce a Měsíc, v jaké fázi je Měsíc, kdy Slunce vyšlo a jaký je čas babylonský, tj. kolik hodin uběhlo od východu Slunce, kdy Slunce zapadá a jaký je čas staročeský, tj. kolik hodin uběhlo od předcházejícího západu Slunce. Je ukázán čas hvězdný a samozřejmě i čas občanský. Na druhé straně vstupenky, kterou vytvořil Vojtěch Sedláček, je vytištěna část renesanční mapy hvězdné oblohy. Celou mapu lze složit z 12 vstupenek.

Johannes Kepler (1571-1630)  žil v Praze 12 let. Vydal zde více než 30 prací. Pražské období se považuje za nejdůležitější v jeho životní dráze. Učinil zde objev eliptických drah planet a zveřejnil dva základní zákony nebeské mechaniky, které nesou jeho jméno. Zde také vysvětlil, jak lidské oko vidí či jak léčit oční vady – krátkozrakost či dalekozrakost. Navrhl a popsal konstrukci astronomického dalekohledu, který se používá dodnes.

Keplerova muzea nebo pamětní místnosti byla již dříve zřízena ve městech, která jsou se jménem astronoma a matematika Johanna Keplera spojena – Weil der Stadt nedaleko Stuttgartu, rakouský Štýrský Hradec či německé Řezno. Praha se k nim v Mezinárodním roce astronomie důstojně připojuje. Více informací najdete na stránkách www.keplerovomuzeum.cz. (ap, tr)

28. 08. 2009