Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Klášter Pražského Jezulátka se připravuje na návštěvu Svatého otce

Benedikt XVI. tak bude první hlavou katolické církve, která Pražské Jezulátko navštíví. Na celosvětově známém poutním místě se nyní čistí sametové baldachýny, natírají se rohožky před vstupem do kostela či se instaluje nové osvětlení přímo v chrámu.   

Právě toto místo, které je spojeno s řadou zázraků a má mezi věřícími v celém světě veliký věhlas, bylo zařazeno do programu Svatého otce na jeho výslovné přání. V mnoha zemích světa mají věřící kopie sošky Pražského Jezulátka a na mnoha místech jsou mu zasvěceny kostely. Například v Indii je mu zasvěceno pět chrámů. Jednou ročně se v indickém městě Bangalore koná slavnost Pražského Jezulátka, které se zúčastní až 17 000 poutníků. Benedikt XVI. přiveze darem Pražskému Jezulátku zlatou korunku.

Po svém příchodu do kostela Panny Marie Vítězné ji papež položí na boční oltář Jezulátka, kde je proslulá vosková soška umístěna v prosklené skříňce. Korunovace papežskou korunkou je nejvyšším liturgickým projevem úcty, jaký lze uctívané sošce či obrazu prokázat. Při návštěvě Svatého otce bude soška malého Ježíška oblečena v červených šatech s královským hermelínovým pláštěm. Oblečením sošky Jezulátka do královských šatů dovršených korunkou věřící vyjadřují svůj postoj ke Kristu: On je Králem králů.

Úcta ke vtělení Ježíše Krista, který přišel na svět jako dítě, se v dějinách projevovala mnohými způsoby. První zobrazování Jezulátka a nejstarší plastiky se objevují již na počátku 14. století v Německu. Božské dítě však uctívali již církevní otcové jako sv. Athanasius nebo sv. Jeroným. Mezi velké ctitele Ježíšova dětství patřili i sv. Bernard z Clairvaux, sv. František z Assisi a sv. Antonín Paduánský. V období baroka, kdy sošky začaly být oblékány do šatů, to byla především sv. Terezie od Ježíše, která Jezulátko brávala s sebou při zakládání nových klášterů. Ve Španělsku její doby našel tento kult velikou odezvu.

Ze Španělska pochází i Pražské Jezulátko. Legenda vypráví, že se Ježíšek zázračně ukázal jistému španělskému mnichovi, který podle jeho podoby vymodeloval tuto sošku. Podle další legendy vlastnila sošku i svatá Terezie od Ježíše. Historickou skutečností je, že když se roku 1556 vévodkyně Marie Manrique de Lara vdávala do Čech, dostala sošku od své matky jako svatební dar. Její ovdovělá dcera Polyxena z Lobkovic pak vzácnou sošku darovala roku 1628 klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze. (ap)

23. 09. 2009