Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Koncert věnovaný Petru Ebenovi

Dne 22. ledna by se dožil osmdesáti let Petr Eben (nar. 22. ledna 1929 v Žamberku, zemřel 24. října 2007 v Praze), čestný předseda Společnosti pro duchovní hudbu (SDH) od roku 1992. Tomuto významnému výročí nejen pro celou Českou republiku, ale jistě i v celosvětovém měřítku, je věnován reprezentativní koncert SDH ve Dvořákově síni Rudolfina za spolupráce s Českou filharmonií 27. ledna 2009 v 19:30.

Koncertu se zúčastní a úvodní slovo pronese kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský a primas český. V podání Marka Ebena a ředitelky svatojakubského kůru Ireny Chřibkové zazní dílo Petra Ebena pro varhany a recitátora Labyrint světa a ráj srdce. Zvýhodněné vstupenky na koncert za jednotnou cenu 200 Kč jsou v prodeji v pokladně České filharmonie v Rudolfinu nebo prostřednictvím internetu na adrese www.ceskafilharmonie.cz

Petr Eben byl autorem mnoha skladeb, které patří do trvalého repertoáru nejen katolických kostelů. Z více než 200 skladeb je jistě nejčastěji provozovanou skladbou – zvláště v pražské arcidiecézi – jeho Mešní ordinárium, dále antifony a žalmové nápěvy ve mši sv. po 1. liturgickém čtení. Velkou oblibu získaly písně v „Kancionálu“ Nedejme se k spánku svésti (312) a Učiň mě, Pane, nástrojem (928), dále písně ke svatým na texty V. Renče, J. Zahradníčka, J. Hrdličky (821, 832, 833, 834, 836). Nejen koncertně jsou provozovány Liturgické zpěvy k různým slavnostem a svátkům, Missa cum populo, Missa Adventus, Truvérská mše, Mariánské nešpory. Ve svých skladbách často používal témata přímo chorální nebo chorálem inspirovaná včetně kostelních písní ze starých kancionálů (Nedělní hudba a Laudes pro varhany, 1. varhanní koncert, Vox clamantis, žesťový kvintet na píseň Bůh všemohúcí, oratorium Posvátná znamení, Okna pro trubku a varhany a další).        

Trvalou součástí koncertní aktivity Petra Ebena byla improvizace, k níž ho nejvíce inspirovalo básnické slovo a takové prózy, jež se svým jazykem, hloubkou příměrů i svou asociativností básnickému slovu blíží. Koncem šedesátých let pořádala Lyra Pragensis rozsáhlý cyklus večerů s duchovní tematikou a řadu těchto textů doprovázely právě Ebenovy varhanní improvizace (strarozákonní knihy Kazatel, Ester, Job, První a Druhá kniha královská, dále Životopis sv. Václava, Husův Provázek trojpramenný aj.). Eben však improvizoval také na obrazy (vernisáže výstav např. Josefa Šímy, Františka Muziky, Jana Zrzavého aj.) a vytvořil velmi úspěšný celovečerní pořad věnovaný improvizaci (Umění improvizace). Oblast improvizace se v některých momentech stýká i s tvorbou kompoziční: několik Ebenových varhanních skladeb totiž vzniklo z motivického materiálu koncertně prováděných improvizací (Dvě chorální fantazie, cykly Krajiny Patmoské a Job).

Posledním Ebenovým koncertním improvizačním pořadem je celovečerní varhanní improvizace na látku proslulé knihy Labyrint světa a ráj srdce, kterou napsal humanistický filozof, spisovatel, pedagog a teolog Jan Amos Komenský (1592–1670), jedna z největších osobností české a světové kultury. Jedná se o čtrnáct improvizačních ploch prostřídaných recitací vybraných pasáží z Komenského knihy. V roce 2002 dal Petr Eben těmto improvizacím definitivní psanou podobu.

Svůj přístup k dílu vyjádřil Petr Eben těmito slovy: „Poutník, který prochází labyrintem světa, nenachází v něm nic potěšujícího a obrací se k svému Bohu ve svém srdci. To, co mě však na Komenského postoji nejvíce dojímá, je jeho neúnavná práce pro zlepšení tohoto světa. V tom může být příkladem i pro naši součastnost: zachovat si vlastní kritický pohled a odstup od tohoto světa, ale všechny své síly věnovat na jeho zlepšení.

Ve varhanních improvizacích cituji chorály z Komenského Amsterodamského kancionálu, někdy se snažím modernějším způsobem vyjádřit dramatické pasáže textu, jako například deformaci lidských tváří, svištění šípů nebo sklouzávání z kola Štěstěny. Celá atmosféra textu není idylickou procházkou světem, ale hořkým, satirickým, bizarním a někdy takřka apolykaptickým pohledem na svět – a takový je i charakter hudby.“

Ebenovy Improvizace na Komenského Labyrint světa a ráj srdce byly provedeny v řadě českých měst (představení v pražském Rudolfinu 22. ledna 1996 bylo zaznamenáno na CD) a dočkaly se mnoha reprezentativních provedení v zahraničí. Komenského texty byly u příležitosti zahraničních provedení přeloženy mj. do islandštiny (festival duchovní hudby v Reykjavíku, 1994), do finštiny (festival duchovní hudby v Kuopiu, 1995) či litevštiny (festival Petra Ebena ve Vilnijusu, 1997).

(Jaroslav Eliáš)

19. 01. 2009