Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Lidé si budou moci prohlédnout Svatováclavskou kapli katedrály sv. Víta

V rámci Dne otevřených dveří kostelů sv. Václava zájemci již měli možnost prohlédnout si několik velmi pozoruhodných chrámů pražské arcidiecéze zasvěcených sv. Václavu. Jako první přivítala návštěvníky románská bazilika sv. Václava ve Staré Boleslavi a jako zatím poslední se veřejnosti představil konstruktivistický kostel sv. Václava ve Vršovicích.

Tuto sobotu bude návštěvníkům nabídnuto několik speciálních komentovaných prohlídek běžně jinak uzavřených prostor katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Vedle nejvzácnějšího místa v pražské katedrále, tedy čtvercové Svatováclavské kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, v jejímž středu je hrob sv. Václava, bude návštěvníkům přístupná také stará sakristie, kde si budou moci prohlédnout Parléřovo řešení klenby s visutým svorníkem. Pokud to počasí dovolí, bude v tento den také zpřístupněna chrámová vyhlídková věž s renesančním ochozem. Všichni návštěvníci také dostanou pamětní lístky s obrazem sv. Václava a svatováclavské orlice, která jim bude připomínat celý Svatováclavský rok.

Prohlídky nejposvátnějšího místa České země, katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha (včetně detailní prohlídky Svatováclavské kaple a dalších prostor) budou začínat vždy v celou hodinu od 9:00 u vchodu z Vikářské ulice. Poslední prohlídka začne v 15:00. Maximální počet osob pro jednu skupinu je 50. Ostatní budou muset počkat na další prohlídku. Od 9:00 do 16:00 bude katedrála přístupná veřejnosti.

Pět kostelů pražské arcidiecéze zasvěcených sv. Václavu nabídlo komentované pohlídky od 17. ledna do 14. února v souvislosti s právě probíhající výstavou „Svatý Václav – ochránce České země“, která bude v prostorách Anežského kláštera otevřena již pouze do 8. března 2009 bez možnosti prodloužení. (ap)

 

Historie katedrály

Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, která je hlavním kostelem českých zemí, jejich nejvýznamnějším duchovním centrem a sídelním chrámem pražského arcibiskupa, současně platí za symbol české státnosti. Je to tedy právě křesťanský chrám, který jsme si jako Češi vybrali, aby symbolizoval naši jednotu a svébytnost.

Současný kostel je třetím chrámem stejného zasvěcení na témže místě. Prvním byla rozměrná předrománská rotunda založená kolem roku 925 svatým knížetem Václavem, který pro chrám získal ostatek jeho hlavního patrona, sv. Víta. Nedlouho po mučednické smrti byl Václav v tomto kostele pohřben a místo jeho hrobu zůstalo dodnes uchováno. V roce 973 se rotunda sv. Víta stala katedrálním chrámem nově založené diecéze. V roce 1060 kníže Spytihněv založil na místě již nevyhovujícího chrámu novou trojlodní raně románskou basiliku.

Roku 1344 byl v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství položen základní kámen nového, současného gotického kostela sv. Víta. Hlavním iniciátorem reprezentativní stavby byl Karel IV., později český a římský král a císař. Založil a budoval celou stavbu jako monumentální schránu zejména pro hroby českých patronů, nespočet vzácných relikvií a svatováclavské korunovační klenoty, jako pohřební místo českých králů a arcibiskupů a jako symbol a dominantu hodnou nového mocenského, kulturního a duchovního centra středověké římské říše.

Prvním vedoucím architektem svatovítské huti se stal zkušený stavitel Matyáš z Arrasu. Matyáš byl vynikajícím představitelem jihofrancouzské vrcholně gotické architektury. Za osm let v čele svatovítské huti stačil postavit osm závěrových kaplí a přiléhající pilíře arkád s ochozem. Nějaký čas po Matyášově smrti přišel do Prahy roku 1356 nový vedoucí stavitel huti, mistr Petr Parléř tehdy teprve třiadvacetiletý (!). Na dílo svého předchůdce navázal tento génius s neuvěřitelnou originalitou a invencí. Stavbu chóru dokončil roku 1385 a uzavřel ji na západě provizorní zdí, která jen nepříznivou shodou okolností přetrvala až do dvacátých let 20. století. V letech 1392 – 1419 pokračovala stavba západního trojlodí nejprve za řízení mistra Petra Parléře, po jeho smrti roku 1399 ve stavbě pokračovali jeho synové Václav a Jan. Před husitskými válkami proběhlo ještě v 90. letech 14. století položení základního kamene k zamýšlenému trojlodí, ale tento záměr již nebylo možné uskutečnit.

Nepříznivé události v podobě husitské revoluce a následné krvavé občanské války způsobily po roce 1419 úplné zastavení stavebních prací na kostele. Činnost huti se podařilo v plném rozsahu obnovit až v polovině 19. století. Mezi tím se v historii kostela střídala období zušlechťování a snah o dostavbu s obdobími katastrof. Tou první bylo plenění chrámu v době husitských bouří, dále pak katastrofální požár roku 1541. Tehdy do základů vyhořela nedokončená, ale přesto již liturgicky funkční západní část chrámu. Další tragédií pak bylo brutální plenění kalvínskými vandaly roku 1619 a nakonec intenzívní pruské bombardování v roce 1757.  Po celou dobu se o katedrálu starala nejstarší instituce v českých zemích, Metropolitní kapitula u sv. Víta.

O dostavbu se pokušel Vladislav II. Jagellonský r. 1509, který výstavbu trojlodí svěřil mistru Benediktu Riedovi. Vše, co bylo na počátku 16. století vybudováno, však zpustošil již zmíněný ničivý požár Hradu r. 1541. Snahy o dostavbu katedrály neutichly ani v době barokní, z většiny těchto plánů ovšem sešlo, stejně jako z dostavby, která měla být iniciována kanonizací Jana Nepomuckého r. 1729.

Myšlenka dostavby se definitivně prosadila až v 19. století, nesena romantismem obrozeneckého hnutí, který dal ve 40. a 50. letech vzniknout „Jednotě pro dostavění hlavního chrámu sv. Víta“. Jednota byla právně ustavena až r. 1859 a jako svůj cíl si stanovila, že „…chrám bude dostaven spojenými silami celého národa, aby potomstvo spatřilo, jak se vypíná nad Prahou, hlavou Českého království, v nádherné slávě jako posvátná koruna, a s vděčností vzpomínalo na své předky, kteří za nepříznivých časů podnikli velké dílo.“ V 60. letech 19. století probíhala rozsáhlá rekonstrukce a zajištění středověké části stavby. V r. 1873 byl pak slavnostně položen základní kámen k novodobé dostavbě katedrály. Jejími stavebníky se stali Josef Kranner, Josef Mocker a Kamil Hilbert. Dne 28. září 1929, v den milénia mučednické smrti sv. Václava, bylo nové katedrální trojlodí s dvouvěžovým západním průčelím slavnostně otevřeno a 10. května byl kostel biskupem Janem Sedlákem vysvěcen.

Po roce 1948, kdy moc v Československu uchvátili komunisté, byla katedrála protiprávně vyvlastněna. To trvá dodnes.
11. 02. 2009