Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Marek Orko Vácha o evoluci a stvoření

Diskuze o evoluci je živá nejen v církevních kruzích. Otázce evoluce se věnovalo také zasedání Papežské akademie věd v roce 2008, kterého se zúčastnil známý anglický fyzik Stephen Hawking. Ten se při té příležitosti také osobně setkal s papežem Benediktem XVI., který představil své stanovisko k problému. Postoj Benedikta XVI. lze stručně shrnout tak, že mezi vírou ve stvoření a vědou nemůže být rozpor. Jde totiž o dva různé fenomény, které nestojí ve stejné rovině. Zatímco otázky stvoření či vzniku světa, jeho počátku a příčin jsou otázkami metafyzickými, evoluce je vědeckou hypotézou, která nemůže překročit hranici pozorovatelných faktů.

Tím, kdo tyto dvě věci mísí, byl sám Darwin, tvůrce teorie evoluce, která říká, že se život vyvinul na základě přirozeného výběru a mutací. Český rodák kardinál Christoph Schönborn ve své přednášce věnované právě evolucionismu, kterou pronesl v rámci XXIII. světových dnů mládeže v Sydney (2008), upozorňuje na to, že Darwin byl veden záměrem na „teorii boha“ rezignovat úplně. To byl „nevědecký“ cíl jeho teorie. V Darwinově díle je, podle Schönborna, proto třeba odlišit Darwina jako ideologa s jistým světovým názorem a Darwina jako vědce. Po provedení této distinkce je třeba říci, že teorie evoluce není pro křesťana nepřijatelná.

Ani na materialismu postavená teorie Darwinova nedává odpovědi na zcela základní otázky. Ty nejzávažnější jsou vcelku známé. Proč se vývoj od nižších k vyšším formám života vůbec děje? Jak mohlo dojít k přechodu od nelidské přírody, které dává řád někdo jiný a nikoli ona sama, k člověku, který si své cíle volí sám? Existuje vůbec něco takového jako druhy? Jak mohly s pomocí náhodné selekce a mutací vzniknout natolik komplexní formy života? Jelikož evolucionismus neuznává příčinu světa, kterou by byla inteligentní bytost, nedokáže vysvětlit ani krásu, ani řád, ani cílevědomost bytostí stvoření. To samozřejmě dnes po vědě ani nikdo nechce. Je však vědecky pochybené, pokud evolucionismus tvrdí, že nic takového jako krása, řád a cílevědomost v přírodě není.

Proč se ale z Darwinovy teorie stala tolik přijímaná ideologie? Schönbornova odpověď je, že protivníkem této teorie je víra ve stvoření, která je nemyslitelná bez nároků Stvořitele kladených na člověka. Materialismus a relativismus nevyžaduje narozdíl od Boha žádný etický řád. Proto je snazší „věřit“ Darwinovi.

Marek Orko Vácha, který vystoupí se svým příspěvkem k dané problematice, vystudoval na Přírodovědecké fakultě MU v Brně obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Na Biskupském gymnáziu v Brně učí biologii a náboženství. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity a administrátorem ve farnosti Lechovice u Znojma. Na Fakultě sociálních studií v Brně vede seminář zaměřený na vztah křesťanství a ekologie. Publikuje v řadě odborných i populárních periodik, zabývá se tématy evoluční biologie a lékařské i environmentální etiky a vydal několik knih. (ap)

06. 04. 2010