Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Materiály, o něž se opírají odpůrci návrhu zákona o narovnání, jsou nesprávně vykládány

Vlastimil Tlustý a dva další poslanci ODS tvrdí, že kabinet v doplňku vládního návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi operuje chybnými čísly a že skutečné hodnoty jsou podstatně nižší. Odvolávají se přitom především na dva texty. Prvním z nich je studie „Církevní majetek a restituce“, kterou v roce 1995 vydal vedoucí ekonomického oddělení České biskupské konference Mojmír Kalný. Druhým je opis údajného dopisu kardinála Berana publikovaný péčí Mileny Janišové a Karla Kaplana pod číslem 133 v souboru dokumentů nazvaném „Katolická církev a pozemková reforma 1945-1948“. Ani jeden z těchto dokumentů však nemůže být relevantní oporou pro zpochybňování doložených údajů obsažených v doplňku k předloze vládního návrhu zákona. O jednom z nich to říká sám jeho autor, o druhém odborníci na soudobé dějiny.

První dokument, na nějž se odpůrci návrhu zákona odvolávají, je opis „Přehledu církevního pozemkového majetku v Čechách a na Moravě dle aproximativního odhadu“. Jde o nepodepsaný opis údajného dopisu z 26. února 1948, v němž se kardinál Beran neznámého adresáta snaží pravděpodobně přesvědčit o tom, že církevní majetek nelze zahrnout do revize pozemkové reformy, neboť tento majetek slouží k financování nákladů církve. Pomineme-li skutečnost, že jako každý historický dokument je i tento bez interpretace a zasazení do historických souvislostí nutně nesrozumitelný, můžeme konstatovat, že na jeho začátku je z neznámého důvodu zmíněn aproximativní odhad církevního majetku, který je nejen přibližný, ale i nejasný, protože není možné určit, jaký majetek je do něj vlastně zahrnut. Není zřejmé, zda se jedná také o majetek řádů. Zcela chybně je dále uveden odhad farní půdy atd. (Např. celkový odhad farní a kostelní půdy 10 tisíc ha je ve zřejmém rozporu s tím, že jenom pražská diecéze měla v té době 12 tisíc ha farní a kostelní půdy.)

Domněnku, že se lze při argumentaci opírat o druhou publikaci „Církevní majetek a restituce“ někdejšího ekonoma ČBK Mojmíra Kalného, vyvrátil ve čtvrtek 12. června v budově Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v rámci semináře o způsobech financování církví pod názvem "Církve a majetek" sám autor této publikace. Sdělil, že jeho čísla „vycházela z neúplných údajů“ získaných z materiálů ministerstva zemědělství. Jeho výpočty nemohou tedy sloužit, jak sám řekl, jako argument pro zpochybňování závěrů, k nimž dospěly vládní a církevní komise.

To je zřejmé také z toho, že Kalný nehovoří o církevním majetku, ale o majetku, který podléhal zákonu č. 215 z roku 1919 a č. 142 z roku 1947. Tyto zákony se však netýkaly veškerého církevního majetku, ale pouze jeho části. Pod tento zákon nespadala totiž ani kostelní, ani farní půda. Dále není zřejmé, zda vůbec, a případně v jakém rozsahu, je do uvedených čísel  zahrnut majetek řádů římskokatolické církve. Uváděná čísla jsou tedy nepřesná a nemají ani ambici vyčíslit celkový rozsah církevního majetku.

Na rozdíl od obou těchto sporných textů se vládní komisí připravený materiál zakládá na inventuře rozsahu původního majetku všech církví a též jednotlivých složek římskokatolické církve (tj. jednotlivých diecézí, řádů, kongregací), a je tedy daleko relevantnějším podkladem pro jednání. (ap)

20. 06. 2008