Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Metropolitní kapitula připravuje výstavu svatovítského pokladu

Metropolitní kapitula u Sv. Víta, která se svými exponáty spojenými s korunovací českých králů podílela na právě končící výstavě korunovačních klenotů k 90. výročí vzniku republiky, plánuje trvalou expozici na rok 2010. Při příležitosti 660. výročí vydání nejstarších dochovaných stanov kapituly v roce 1350 má být vystavena řada cenných předmětů ze svatovítského pokladu. Připravovaná výstava má záštitu prezidenta Václava Klause.

Tajemstvím opředený svatovítský poklad, skrytý dnes před očima návštěvníků v nepřístupných komnatách pražské katedrály, obsahuje řadu nejrůznějších předmětů ohromné ceny. Mezi nejvýznamnější patří část zbroje sv. Václava z 9. století či svatoštěpánský meč s vyřezávanou rukojetí. Součástí sbírky je i Mojžíšova hůl nebo závoj, který podle tradice patřil Panně Marii. Lidé si však budou moci prohlédnout i korunovační ostatkový kříž ozdobený vzácnými antickými a raně středověkými kamejemi. Tento kříž, který skrývá hřeb z Kristova kříže zasazený do zlata, dřevo z kříže, trn z koruny a kus houby, kterou římský voják namočil do octa a podal Ježíši, byl součástí výstavy korunovačních klenotů. Stejně tak jako i tři relikviářové busty darované Vladislavem Jagellonským. Dále bude možné si prohlédnout umělecké předměty z doby Rudolfa II. či doby baroka, které poklad uchovává.

Svatovítský poklad patří mezi nejvýznamnější umělecké sbírky u nás. Nad ostatní vyniká už svým stářím, neboť jeho počátky spadají až do doby knížete Václava. Písemně je evidence pokladu doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069.
Vedle hodnoty umělecké a hodnoty použitých materiálů je nanejvýš významná i liturgická hodnota shromážděných ostatků a bohoslužebných předmětů. K pokladu patří i takové vzácnosti jako lebka sv. Václava, svatovojtěšská lebka či lebka svatého evangelisty Lukáše. Vedle relikviářů, liturgického náčiní a mešních rouch obsahuje i různé památky, šperky, pamětní mince a medaile. Počátkem 20. století sepsal předměty pokladu, jejichž počet převyšuje dnes čtyři sta položek, biskup Antonín Podlaha do obsáhlého katalogu.

Malá část tohoto pokladu dodala lesku rozsáhlé expozici korunovačních klenotů ve Vladislavském sále. Většina je však uložena v lidem nepřístupné komoře v chrámu sv. Víta. Větší část cenností z pokladu byla již v 60. letech minulého století vystavena v kapli sv. Kříže na Pražském hradě, kde by mohla být umístěna nová stálá expozice.

Katedrální kapitula byla založena v roce 973, kdy se Praha stala biskupským sídlem. Počátky působení svatovítské kapituly lze však spatřovat již v kolegiu kněží podílejících se na přípravě zřízení samostatné diecéze. Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula nejen katedrálu samu, ale také katedrální školu, jejíž členové se svou činností významným způsobem podíleli na rozvoji národní kultury. V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Tuto novou situaci zachycují její nejstarší písemně dochované stanovy z 18. listopadu 1350. Tato nejstarší instituce na území České republiky, která je víc než tisíc let součástí dějin českého státu, měla za úkol pečovat o katedrálu sv. Víta a vše, co je s ní spojeno. Metropolitní kapitulu tvoří čtyři prelatury (probošt, děkan, arcijáhen a scholastik) a osm sídelních kanonikátů. Místo probošta a děkana je obsazováno volbou. Ostatní následují podle doby příchodu do kapituly. Jeden z kanovníků může být též ustanoven farářem svatovítské farnosti. (ap)

28. 04. 2008