Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Metropolitní soud zahájil svoji činnost

Soudní grémium tvoří soudní vikář, jeho zástupce a dále soudci, vyšetřující, ochránce spravedlnosti, obhájci svazku, notáři a advokáti. Členové soudu složili po skončení mše svaté přísahu věrnosti, kterou skládají všichni, kteří přebírají  úřad zastávaný jménem církve. Následně pozval pan kardinál všechny přítomné pozval ke společnému obědu.

Metropolitní soud Arcidiecéze pražské zřídil na základě dekretu prefekta Nejvyššího soudu Apoštolské signatury a po dohodě biskupů České církevní provincie pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk ke dni 1. července 2009. Metropolitní soud bude projednávat sporné a administrativní záležitosti osobního stavu věřících římskokatolického obřadu arcidiecéze pražské a dočasně též i ty záležitosti, které by jinak příslušely litoměřickému a českobudějovickému diecéznímu soudu a soudu apoštolského exarchátu Řeckokatolické církve. Odvolacím soudem pro Metropolitní soud je Interdiecézní soud Moravské církevní provincie v Olomouci a Metropolitní soud je druhou instancí pro rozhodnutí Interdiecézního soudu v Olomouci. V roce 2011 se Metropolitní soud stane odvolacím soudem pro současně zřízené diecézní soudy v Hradci Králové a v Plzni.

Církevní soudy rozhodují spory ve věcech duchovních, porušování církevních zákonů a vzniklých na základě výkonu správní moci. Převážnou většinu projednávaných případů tvoří žádosti o přezkoumání platnosti či neplatnosti uzavřeného manželství. Církevní soud nestanoví otázku viny či neviny za rozpadlé manželství, ale výlučně přezkoumává, zdali manželství v momentě jeho uzavírání bylo uzavřeno platně, tj. se všemi náležitostmi kanonického práva (neexistence překážky, dodržení kanonické formy a absence vady manželského souhlasu z hlediska rozumu či vůle).

Církevní soudy se řídí kanonickým právem obsahujícím normy práva božského (tyto normy ovšem obsahuje, byť je takto neoznačuje, i sekulární zákonodárství, jedná se typicky např. o ochranu života a zdraví, lidské důstojnosti)  a práva církevního. Úkolem kanonického práva je udržení pořádku v životě a činnosti církve a nasměrování jednotlivců i celé církve na věčnou spásu. Normy kanonického práva upravují hierarchické uspořádání církve, předpoklady a podmínky pro udělování svátostí, práva a povinnosti jednotlivých katolických křesťanů a způsob řešení sporů v církvi. (ap)

03. 09. 2009