Vyhledávání Menu

Na konferenci o katedrále promluvil kardinál Scola

Konferencí se zajímavými hosty pražská arcidiecéze zahájila rok oslav 670. výročí položení základního kamene svého hlavního chrámu. Mezi přednášejícími byl i milánský kardinál Angelo Scola. Veřejnosti byly také představeny liturgické předměty, které doplní svatovítský poklad.

„Chtěl bych, aby tato události nebyla průsečíkem dvou katedrál, nýbrž setkáním milánské a pražské církve,“ uvedl italský arcibiskup kardinál Angelo Scola během přednášky o milánské katedrále, která se konala v pátek 22. listopadu 2013 v Beranově sále Arcibiskupství pražského. Akce pořádaná Arcibiskupstvím pražským a Metropolitní kapitulou sv. Víta v Praze zahajovala oslavy 670. výročí položení základního kamene hlavního chrámu pražské arcidiecéze, jež připadá na příští rok.

Kardinál Scola začal svůj příspěvek vzpomínkou na Václava Havla. Kniha prvního českého prezidenta Moc bezmocných byla podle arcibiskupa pro mnohé mladé Italy ukázkou inovativního myšlení, v níž nehraje roli sterilní dialektika a násilí. Scola též připomenul Havlovu přítomnost na zahájení akademického roku na Lateránské univerzitě v Římě. „Aula nebyla schopná pojmout takové množství publika, které se tam shromáždilo,“ uvedl milánský kardinál.

Následně přiblížil společnou historii katedrál české a severoitalské metropole. Zmínil například existenci pražského benediktinského kláštera založeného Karlem IV., v němž se měla denně sloužit liturgie podle ambrosiánské - milánské - liturgie. „Karel IV. chtěl mít v Praze symbolický obraz univerzálnosti své říše také na úrovni liturgie a kultu,“ uvedl Scola. Dochovaný je též například dopis z roku 1581, v němž se Rudolf II. obrací na milánského biskupa sv. Karla Boromejského. Z panovníkova oslovení „v Kristu otče, nejdražší náš příteli“ lze podle Scoly vyčíst vztah úcty, ale i nečekané důvěrnosti k milánské duchovní autoritě.

Svůj příspěvek zakončil milánský arcibiskup úvahou nad významem hlavního svatostánku arcidiecéze. Jedním ze starých výrazů pro severoitalskou katedrálu je podle Scoly Ecclesia Mediolanensis, v překladu milánská církev. Pojem tak nepoukazuje pouze na stavbu, nýbrž i na živou realitu církve.

Během konference byly též představeny liturgické předměty, jež se stanou součástí svatovítského pokladu. Jak uvedl farář katedrály P. Ondřej Pávek, kalich a patena z dílny zlatníka Pavla Šrytra jsou určeny k liturgickému užívání při slavnostních příležitostech. Patena obsahující emailové medailony čtyř zemských patronů symbolicky poukazuje na původní postavení hrobů těchto osobností v pražské katedrále. Jejich poloha tvořila tvar kříže. Kupa kalicha je z kamene, čímž odkazuje na svatovojtěšský kalich uchovávaný v Polsku. Ořech kalicha pochází ze Sněžky. Na noze kalicha je pak vyobrazeno Palladium země české, ikona ze Staré Boleslavi, kde byl zavražděn svatý Václav. Patena tedy připomíná katedrálu svatých Víta, Václava a Vojtěcha, kalich pak celou českou zemi a její duchovní historii.

Konference pokračovala přednáškou ředitelky odboru památkové péče Ivany Kyzourové o péči státu o pražskou katedrálu. Dějinný a umělecký vztah Prahy a Milana následně představili prof. Jan Royt a prof. Jiří Kuthan. Večer kardinál Angelo Scola spolu s kardinálem Dukou slavili v katedrále sv. Víta mši ke cti sv. Cecílie. (http://tisk.cirkev.cz)

Fotogalerie

6995

Aleš Pištora 27. 11. 2013