Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Naděje jako lék

Součástí této každoroční události byla mše svatá v nemocničním kostele sv. Karla Boromejského, seminář o aktuálních otázkách zdravotnictví a následná diskuse. Předtím kardinál Vlk navštívil personál nemocnice na jednotlivých odděleních a vyřídil pozdrav papeže Benedikta XVI., který ve svém poselství k XVI. Světovému dni nemocných mimo jiné píše: „Zatímco odevzdávám svůj srdečný pozdrav všem nemocným i všem, kdo se o ně starají, vyzývám diecézní a farní společenství, aby slavila následující Světový den nemocných s plným oceněním šťastné shody mezi 150. výročím zjevení naší Paní v Lurdech a Mezinárodním eucharistickým kongresem. Ať je to příležitost pro zdůraznění důležitosti mše svaté, eucharistické adorace a eucharistické úcty tím, že kaple ve zdravotnických centrech se stanou pulsujícím srdcem, kde se Ježíš neustále obětuje Otci za život světa.“

Letošní rok je podle organizátorů impulsem k zamyšlení se nad kvalitou a šíří současného lékařství a ošetřovatelství, což je v posledních týdnech a měsících i tématem celospolečenské mediální diskuze. „Každý již dnes ví, že léčit tělo není možné bez pozitivního působení na duši,“ říká ředitel nemocnice a špitálník Maltézského řádu MUDr. Jaroslav Štrof. Právě to se snaží Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského zdůraznit.

Oproti velkým fakultním nemocnicím se zde totiž pacienti nalézají v přívětivém prostředí s individuálním přístupem zdravotníků. Pod Petřínem jsou hospitalizováni nejen věřící, ale i nevěřící a ti jsou svým způsobem posilování vírou křesťanů v uzdravení. „Jsou to jakási hnízdečka pozitivní deviace s holistickým přístupem k člověku – nejen péče o tělo, ale i o duši a ducha,“ formuluje doktor Štrof. „Léčbu vírou nemusí podstupovat pouze pacienti, ale všichni, kdo jsou v každodenním shonu sužovaní stresem,“ dodává PhDr. Irena Nerudová z oddělení komunikace a grantů.

Světový den nemocných se z podnětu papeže Jana Pavla II. slaví od roku 1993. Za den tohoto svátku byl zvolen 11. únor. Před 150 lety, v roce 1858, se v Lurdech na tento den poprvé zjevila Panna Maria chudé a nemocné čtrnáctileté Bernadettě Soubirousové. Od té doby se Lurdy staly symbolem Panny Marie, která, jak řekl ve svém poselství k tomuto svátku papež Benedikt XVI., „trpí s těmi, kdo prožívají zkoušku, s nimi doufá, je jim útěchou a podporuje je svou mateřskou pomocí.“ Světový den nemocných připomíná utrpení a nemoc jako něco, co k lidskému životu patří, ačkoli na to mnohdy chceme zapomenout. Přestože jsou bolest a utrpení zlem, které nebylo Božím záměrem při stvoření světa, je možné i v něm nalézat jistý smysl. Právě v bolesti a utrpení někdy vidíme to, co jsme před tím neviděli. Pro věřící je skutečným vysvobození z bolesti a utrpení Ježíš Kristus, jemuž se křesťané odevzdávají jako naději, která nezklame“. On je „lékem nesmrtelnosti, který uzdravuje tělo i ducha“, řekl Benedikt XVI. Svou promluvu zakončil papež modlitbou k Panně Marii: „Kéž ona pomáhá každému, aby svědčil o tom, že jedinou platnou odpovědí na lidskou bolest a utrpení je Kristus, který svým Zmrtvýchvstáním přemohl smrt a dal nám život bez konce. S těmito pocity ze srdce uděluji všem zvláštní apoštolské požehnání.“ (ap)
12. 02. 2008