Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Natáčení filmu o kardinálu Beranovi

Kardinál Josef Beran, je bezpochyby velmi významnou osobností naší nedávné doby. Pražský arcibiskup v letech 1946-1969 byl vězněm nacistického i komunistického režimu, ve své době byl symbolem odporu proti totalitní moci, ale také jediným českým biskupem, který promluvil na II. vatikánském koncilu. Letos tomu bude 120 let, co se kardinál Beran 29. prosince roku 1888 v Plzni narodil, a příští rok si 17. května připomeneme 40. výročí jeho úmrtí.

Film, který právě připravuje Centrum náboženské tvorby Televizního studia Brno, se snaží odpovědět na otázku, čím byl kardinál Josef Beran tak výjimečný, že si zasloužil všechny ty pocty, kterých se mu dostalo už za života, a snad ještě více po smrti. V čem spočívala jeho velikost? Vždyť na přání Svatého otce, papeže Pavla VI., byly jeho ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě, tam kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové, a navíc do samé blízkosti hrobu prvního z papežů, apoštola Petra.

Dokumentární film o kardinálu Beranovi bude Českou televizí uveden letos pravděpodobně 25. prosince. Režie filmu, k němuž napsal scénář Oldřich Selucký, se ujal Milan Růžička a za kameru se postavil Jakub Nosek. Staršího Josefa Berana hraje Michal Pavlata (na obrázku) a zcela mladého Jakub Štěpán. V paláci na Hradčanech se točily scény zatýkání kancléře Rudolfa Dörnera v kanceláři konzistoře. Natáčelo se také v kapli sv. Jana Křtitele, která ve filmu představuje kapli papeže Pia X.

Pražským arcibiskupem se stal kardinál Beran roku 1946 po návratu do vlasti z Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. V roce 1948, po komunistickém převratu, se Josef Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. V očích věřících se stal hrdinou a symbolem odporu. V roce 1949, potom, co se pokusil přečíst v katedrále sv. Víta plné provokatérů – členů KSČ tzv. božítělový pastýřský list, který otevřeně odsuzoval komunistický režim, byl Josef Beran Státní bezpečností zatčen a po „domácím vězení“ v pražském Arcibiskupském paláci v letech 1949-51 pak až do roku 1963 internován na různých místech po celých Čechách.

V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad. Dne 25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Státní správa povolila arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní kreaci, při níž kardinálové obdrží červený biret (čtyřhranná pokrývka hlavy), jmenovací dekret a kardinálský prsten. Zatímco představitelé režimu nechávali Berana v přesvědčení, že se bude moci vrátit, cesta do Říma pro něj ve skutečnosti znamenala vyhoštění. V Římě, kam po delším rozhodování a s nadějí, že tak arcidiecéze získá vedení, nakonec odjel, se kardinál Beran zapojil do práce II. vatikánského koncilu. Dne 20. září 1965 na něm vystoupil s projevem O svobodě svědomí, v němž se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa.

Když dne 17. května roku 1969 v Římě zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti, a papež Pavel VI. proto rozhodl, že kardinál Beran bude pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra v Římě. Je jediným Čechem, kterému se této pocty dostalo.

V současné době probíhá beatifikační proces 34. pražského arcibiskupa kardinála Josefa Berana na diecézní úrovni. Postulátorem procesu se po prof. Jaroslavu Polcovi stal prof. Jan Matějka. Na základě schválení procesu vatikánskou Kongregací pro blahořečení a svatořečení byl ustanoven tribunál, který v rámci diecézní fáze procesu vyslechl dosud kolem 60 svědků, kteří kardinála Berana znali a mohou dosvědčit pověst svatosti. Potom, co bude na diecézní úrovni ověřen zázrak, bude možné věc odeslat do Říma. (ap)

23. 07. 2008