Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Nový oltář v karlínském kostele

Autorem návrhu liturgického prostoru a tedy oltáře a ambónu (sedes nebyl zatím realizován) je ing. arch. Jindřich Synek. Návrh byl sice hotov již v dubnu 1999, jeho realizace byla však odložena kvůli povodni a následnému restaurování maleb kostela. Po dokončení oprav kostela byl do presbytáře postaven hrubý model ze stavebních materiálů, aby bylo jasné, jak bude oltář vypadat v prostoru. Podle reálného vzhledu byly trochu upravovány rozměry v detailu.

Zhotovitelem byl pan Roman Lutz, restaurátor z kamenické společnosti Perkam sídlící v Týnci nad Sázavou. Oltář je zhotoven z mramoru, který byl dovezen kvůli vhodné barvě až z Číny. V rozích oltáře a uprostřed jsou přilepené skleněné krychle vyrobené nižborskou sklárnou, která na sebe nedávno upozornila tím, že pro kardinála Miloslava Vlka připravila dar, jež byl předán papeži při jeho návštěvě u nás.

Přestože rozsáhlé opravy po povodních v roce 2002 byly slavnostně ukončeny 14. října 2007, kdy pro všechny, kdo se nějak podíleli na obnově, slavil biskup Karel Herbst mši svatou, práce na zdokonalování výzdoby kostela pokračují.

Chrám sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně byl postaven podle projektu Karla Rössnera jako pozdně románská bazilika s dvěmi věžemi při příležitosti tisíciletého výročí příchodu slovanských věrozvěstů do naší země. Základní kámen byl položen 10. června 1854 za účasti císaře Františka Josefa I. a jeho choti císařovny Alžběty. 18. července 1860 vložil sám arcibiskup kardinál Schwarzenberg svorník do dokončené klenby. V roce tisíciletého příchodu soluňských bratří do našich zemí byl chrám 18. října 1863 slavnostně posvěcen za mimořádné účasti obyvatelstva. Svěcení konal budovatel chrámu kardinál Schwarzenberg.

Stavba chrámu sv. Cyrila a Metoděje v novorománském stylu byla záležitostí celonárodní. V době národního probuzení měla poukázat před celým světem na slavné kořeny křesťanské civilizace v našich zemích. Sbírky, které se konaly po celé naší vlasti, po určitou dobu dokonce odčerpávaly prostředky na současně probíhající dostavbu katedrály sv. Víta.

Vitráže jsou provedeny dle návrhů J. Mockera a Fr. Ženíška a  Josef Mánes vytvořil  čtyři obrazy  českých patronů. Petr Maixner vyzdobil prostor nad postranními oltáři zasvěcenými Panně Marii a sv. Václavu. Podle návrhů Josefa Matyáše Trenkwalda, byla realizována kompletní výzdoba apsidy chrámu. Hlavním námětem je zde postava trůnícího Ježíše Krista v mandorle, obklopeného anděly, u jehož nohou sedí Panna Marie s klečícími postavami sv. Cyrila a Metoděje. Celou kompozici doplňují postavy novozákonních apoštolů a poprsí starozákonních proroků.

Jak se můžeme dočíst v publikaci Karlín:chrám sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, „karlínský kostel je důležitým dokladem církevní architektury druhé poloviny 19. století, který svým impozantním vzhledem tvoří jednu z hlavních dominant staré karlínské čtvrti. Když byl v roce 2002, v době katastrofálních povodní zaplaven, hrozilo, že dojde k ohrožení tektoniky stavby a vzedmutou vlhkostí s uvolněnými jedovatými exhaláty k nevratnému poškození celé jeho vnitřní malířské výzdoby. K tomu však naštěstí nedošlo. Včasným restaurátorským zásahem, který pod vedením zkušených odborníků Tomáše Bergra a Tomáše Záhoře, byl karlínský kostel nejen zachráněn od jisté zkázy, ale rovněž kompletně umělecky rekonstruován.“ (ap)

13. 10. 2009