Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Obec Klobuky si připomene 140. výročí narození Jindřicha Šimona Baara

Lidé si při setkání připomenou nejen 140 let od narození českého spisovatele, ale také 110 let od jeho příchodu do klobucké farnosti, kde strávil od roku 1899 do roku 1909 celých deset let. Oslavy začnou ve 14 hodin přivítáním, jehož se ujme starosta obce Klobuky v Čechách Vladimír Procházka. Několika slovy na rodáka z Klenčí pod Čerchovem vzpomene pan profesor Leopold. Následovat bude společná modlitba, kterou povede P. Ing. Mgr. Michal Kimák.

Budoucí katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a katolické moderny studoval gymnázium v Domažlicích (1880–1888), pak teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze a poté působil jako duchovní na několika místech. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté byl v letech 1895–1897 a 1909–1919 farářem v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918-1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné vsi.

Jak píše starosta obce Klobuky Vladimír Procházka (Vybrané kapitoly z historie Klobuk vydané v roce 2003), „viditelný svět Baarovy práce dodnes na Slánsku připomíná nejen farní budova v Klobukách dominantně umístěná v krajině a umělecké památky v kostele sv. Vavřince, ale zejména Baarovo dílo literární, které se tehdy objevovalo především v časopise Katolické moderny Nový život“. Pramenem informací o Baarově působení v Klobukách je farní kronika. První okamžiky po jeho ustanovení v Klobukách dokumentuje kronika ´přivítáním´ slánského děkana Josefa Kandlera: „Už jste byl v Klobukách? Odpověděl jsem záporně a na to on řekl … tam se věru málo potěšíte, tam je fara jako chlév a kostel jako stodola …“ Nový farář se po počátečním nepříznivém dojmu však rozhodl v Klobukách setrvat a předsevzal si postavit novou faru. Nebyl to úkol snadný, ale nakonec se mu to podařilo. Do kroniky o farní zahradě zapisuje: „Jsem přesvědčen, že po letech to bude jedna z nejkrásnějších zahrad v celém okolí.“ Vladimír Procházka k tomu dodává: „Baar ani tady nezapřel autora svých románových postav (Holoubek, Jan Cimbura), které usilovaly o harmonii ducha, přírody a lidské práce.“

Ve stejné době, kdy se fara stávala novou dominantou obce, usiloval Baar i o zvelebení kostela sv. Vavřince. „Na zadní stěně kněžiště byla dokončována nástěnná malba Nejsvětějšího srdce Ježíšova, kterému je na obraze obec Klobuky symbolicky zasvěcena. ... Baar se i v tomto případě projevil jako moderní kněz, který pohotově reagoval na novou encykliku papeže Lva XIII. z roku 1899 o Nejsvětějším srdci Ježíšově. Investorem malby byla správní rada klobuckého cukrovaru a malbu prováděl malíř Vilém Preis z Prahy.“

Vedle Baarovy pastorační činnosti vznikalo v Klobukách i jeho literární dílo - romány Cestou křížovou, Stavěl o budování klobucké fary či první část chodského románu Pro kravičku a především proslulý román Jan Cimbura. (ap)

Více o působení J. Š Baara v Klobukách naleznete na stránkách obecního úřadu Klobuky.

09. 02. 2009