Vyhledávání Menu

OCENĚNÍ PRO BOHUSLAVA KOREJSE


Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP bude v neděli 13. prosince 2015 sloužit od 9.30 hodin adventní mši svatou ve farnosti u kostela Panny Marie před Týnem. Při té příležitosti vyznamená medailí biskupa Podlahy místního varhaníka a regenschoriho Bohuslava Korejse, který se o Vánocích dožívá devadesáti let, za dlouholetou a obětavou službu a za přínos pro českou duchovní hudbu.


52030


Sbormistr, varhaník a skladatel duchovní hudby se narodil 25. prosince 1925 na Březových Horách u Příbrami v rodině poštovního úředníka Emila Korejse (1888-1966), tehdejšího ředitele kůru farního kostela svatého Vojtěcha. Po přestěhování do Prahy roku 1933 začal studovat na Benešově gymnáziu v Londýnské ulici. Prvního hudebního vzdělání se mu dostalo přímo v rodině. Otec Emil v Praze působil jako regenschori kostela svatého Kříže na Příkopech, kde mladý Bohuslav poprvé usedl za varhany.

Po skončení druhé světové války ho existenční důvody donutily opustit uměleckou dráhu a nastoupit do zaměstnání v tehdejším Státním statistickém úřadu. V roce 1947 zahájil dvouletou základní vojenskou službu v Armádním uměleckém souboru, kde zastával funkci sbormistra zájezdové skupiny. Po skončení vojenské služby se vrátil zpět do Státního statistického úřadu, ovšem roku 1951 byl v rámci akce „77.000 do výroby!“ převeden jako pomocný dělník do tehdejšího národního podniku Praga, který opustil na pozici kontrolora až v roce 1977. Hudební činnosti se tak mohl věnovat pouze ve svém volném čase. Soukromě studoval gregoriánský chorál u Miroslava Venhody (1915-1987) a roku 1953 založil Sbor pražských literátů.

Těžiště hudebních aktivit Bohuslava Korejse spočívalo zejména v duchovní hudbě. Roku 1953 se stal varhaníkem v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Praze-Strašnicích a o jedenáct let později také v chrámu Panny Marie před Týnem na Starém Městě pražském. Na obou místech působí dodnes. Varhanický post s sebou přinesl zodpovědnost za celkovou hudební složku katolické liturgie. V souvislosti s reformou Druhého vatikánského koncilu, prováděnou od sklonku roku 1969, vyvstala potřeba nových liturgických skladeb v národním jazyce. V této souvislosti byl Bohuslav Korejs Českou liturgickou komisí vybídnut k vytvoření cyklu responsoriálních žalmů. Jejich originální melodika, vycházející z autorovy hluboké znalosti gregoriánského chorálu a české hudební deklamace, zapříčinila, že se od roku 1984, kdy byly vydány tiskem, staly nejrozšířenější sbírkou svého druhu v českých a moravských římskokatolických diecézích. Vedle jednohlasých žalmů si liturgický provoz vyžádal i vícehlasé kompozice v českém i latinském jazyce, jichž má Bohuslav Korejs na kontě několik desítek. Jejich zasvěcenými interprety se staly zejména Svatohavelský ženský sbor a posléze Schola Týnského chrámu, již Bohuslav Korejs založil v roce 1988, a která při liturgii v Týnském chrámu dodnes působí pod jeho sbormistrovským vedením.

Kompoziční a sbormistrovská činnost se v díle Bohuslava Korejse vždy snoubila i s činností pedagogickou, v níž mohl předávat své dlouholeté zkušenosti. Mnoha úspěchů dosáhl zejména v oblasti výuky základů pěvecké techniky, intonace a elementárního rytmu. Výjimečné pedagogické nadání v tomto oboru však mohl naplno rozvinout až po roce 1989, kdy se otevřely nové možnosti vzdělávání v oblasti liturgické hudby, zejména na půdě Týnské školy v Praze, u jejíhož zrodu stál a kde kromě výuky hudebněteoretických předmětů vedl Sbor Týnské školy. V devadesátých letech 20. století vyučoval též liturgický zpěv na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Celoživotní úsilí Bohuslava Korejse na poli sbormistrovství a kompozice chrámové hudby bylo v roce 2006 oceněno děkovným uznáním České biskupské konference. Za jeho dlouholetou práci mu byla roku 2015 udělena Cena Ministerstva kultury v oboru neprofesionální hudební aktivity. (Jan Baťa, Iva Daňková)

Aleš Pištora 10. 12. 2015