Vyhledávání Menu
EN | CZ
 

Odhalení pomníku kardinála Berana

Při obřadu požehnání, kterého se zúčastní zástupci Městské části Praha 6, Arcibiskupství pražského a Arcibiskupského semináře, požádá pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk o to, aby život jeho předchůdce kardinála Berana byl „pro nás příkladem a výzvou k následování“. O vězni dvou totalitních režimů, který byl z rozhodnutí papeže Pavla VI. pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra v Římě, promluví v rámci slavnostního podvečera doc. Jaroslav Šebek z historického ústavu AV. Generální vikář Mons. Michael Slavík krátce vzpomene na osobní setkání s kardinálem Beranem a své dílo představí akademický sochař prof. Stanislav Hanzík.

Stavba pomníku byla zahájena požehnáním základního kamene letos 17. května, při příležitosti 40 let od smrti kardinála Berana. (V loňském roce jsme si 29. prosince připomněli 120. výročí jeho narození.) Stanislav Hanzík, kterému Arcibiskupství pražské dílo zadalo, má na svém kontě již mnoho zajímavých děl, mimo jiné také dřevěnou sochu Krista v kapli Komunitního centra Matky Terezy na pražském Jižním Městě či bustu Matky Terezy ve vstupní hale tohoto centra.

Na pomníku kardinála Berana pracoval prof. Hanzík více než rok. Jedná se o žulovou sochu klečící postavy v mírně nadživotní velikosti. Samotná socha dosahuje výšky 2,2 metrů. Za zády kardinála Berana je vztyčena brána z jiného druhu žuly, která ční do výše 4,5 metru. Celý pomník byl instalován natřikrát. Naposledy byla včera 2. prosince umístěna socha. Pod sochou bude upevněna deska se jménem kardinála Berana a současně také tabulka, na níž bude stručně vylíčen jeho život.

Kardinál Beran, „arcibiskup, který nemlčel“, se stal symbolem odporu proti totalitní moci. Pro svůj postoj,  který je dodnes příkladem celému národu, je historiky vedle T. G. Masaryka považován za nejvýraznější postavu českých dějin 20. století. Do historie se nezapsal jen tím, že se odmítl podvolit nacistickému i komunistickému režimu, ale také svou aktivní účastí na závěrečných jednáních II. vatikánského koncilu. Pronesl tehdy důležitý příspěvek o náboženské svobodě a svobodě svědomí, v němž vydal svědectví o své vlasti, kde byla svoboda svědomí radikálně omezena.

Když 17. května roku 1969 kardinál Beran ve svém římském exilu zemřel, komunistická vláda ze strachu z důsledků nepovolila převoz zemřelého kardinála do Čech. Dostalo se mu tedy jako jedinému Čechovi té pocty, že byl pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra v Římě. V současné době na základě schválení procesu vatikánskou Kongregací pro blahořečení a svatořečení probíhá beatifikační proces.

Letošní  výročí  úmrtí  33. pražského arcibiskupa jsme si připomněli také mnoha dalšími  událostmi. Katolická teologická fakulta, Evangelická teologická fakulta a Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy uspořádaly 13. května ekumenickou konferenci k osobnosti a dílu kardinála Josefa Berana. Český rozhlas připravil cyklus o životě kardinála Berana a nedávno také proběhla ve Strahovském klášteře velmi zajímavá výstava o pronásledování církve v dobách komunismu. Jedna část byla věnována právě kardinálu Beranovi. (ap, kh)

03. 12. 2009