Vyhledávání Menu

ODPUSTKY V ROCE MILOSRDENSTVÍ


Svatý rok milosrdenství se má stát velkou příležitostí k setkání každého člověka s Božím milosrdenstvím, „živou zkušeností s blízkostí Otce, jehož něhu je možné téměř hmatatelně vnímat, a aby se tak posilovala víra každého věřícího a on aby o tom dokázal ještě účinněji vydávat svědectví.“ (Dopis papeže Františka předsedovi Papežské rady pro novou evangelizaci arcibiskupu Rino Fisichellovi)


52681


ODPUSTKY VÁZANÉ NA SVATÉ BRÁNY

Svatý rok milosrdenství je velkou příležitostí k získávání odpustků pro sebe nebo pro duše zemřelých. Papež František uvádí běžné podmínky pro získání odpustků, které známe např. z modliteb za zemřelé, ale připojuje ještě další dvě podmínky.

- vykonat sv. smíření

- účastnit se mše svaté a přijmout svaté přijímání

- pomodlit se za Svatého otce a na jeho úmysly, které nosí ve svém srdci pro dobro církve a celého světa (např. Otče náš a Zdrávas Maria)

Tyto tři výše uvedené podmínky lze vykonat řadu dní před tím či po tom, kdy je vykonán předepsaný odpustkový úkon, nicméně je vhodné, aby svaté přijímání a modlitba na úmysl nejvyššího velekněze byly vykonány v tentýž den jako odpustkový úkon (Enchiridion odpustků P20 § 3).

- na daném místě se pomodlit modlitbu Otče náš a Vyznání víry

Papež ale do podmínek vložil ještě další dva body:

- jako projev své hluboké touhy po skutečném obrácení vykonat krátkou pouť ke Svaté bráně (podle fyzických možností každého člověka)

- zamyšlení či rozjímání na téma milosrdenství

ODPUSTKY VÁZANÉ NA SKUTKY MILOSRDENSTVÍ

Svatý otec ale touží rozšířit možnost získat odpustky i na další okamžiky našeho života. Proto je možné získat odpustky Svatého roku také při konání skutků milosrdenství! Papež ve svém dopisu Rino Fisichellovi píše: „Prosil jsem, aby církev v tomto Roce milosrdenství znovu objevila bohatství skryté ve skutcích duchovního i tělesného milosrdenství. Zkušenost s milosrdenstvím lze totiž nejlépe poznat právě prostřednictvím konkrétních projevů, jak nás to učil i Ježíš. Vždy, když některý věřící osobně vykoná jeden či více z těchto skutků, bezpochyby tak získá i odpustky spojené s tímto Svatým rokem.“

Mezi skutky tělesného milosrdenství se především počítá:

- dát najíst tomu, kdo má hlad

- napít tomu, kdo trpí žízní

- hostit toho, kdo nemá střechu nad hlavou

- obléci ty, kdo nemají, co na sebe

- navštěvovat nemocné a vězněné

- pohřbívat mrtvé

- tradičně se také připojuje osvobozovat zajaté

A ke skutkům duchovního milosrdenství počítáme:

- učit nevědomé

- radit především pochybujícím

- těšit zarmoucené

- posilovat klesající či napomínat hřešící

- trpělivě vše snášet

- odpouštět ubližujícím

- modlit se za živé i za mrtvé

Více to popisuje Katechismus katolické církve v článku 2447: „Skutky milosrdenství jsou činy lásky, kterými pomáháme svému bližnímu v jeho tělesných nebo duchovních potřebách. Učit, radit, těšit, posilovat — to jsou skutky duchovního milosrdenství, stejně jako odpouštět a trpělivě vše snášet. Skutky tělesného milosrdenství spočívají obzvláště v tom, že dáváme najíst tomu, kdo má hlad, že hostíme toho, kdo nemá střechu nad hlavou, že odíváme toho, kdo nemá co na sebe, že navštěvujeme nemocné a vězněné, že pohřbíváme zesnulé. Dávat almužnu chudým je mezi těmito skutky jedno z hlavních svědectví bratrské lásky; je to také úkon spravedlnosti, který se líbí Bohu: „Kdo má dvoje šaty, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádné. A kdo má něco k jídlu, ať jedná stejně“ (Lk 3,11). „Raději dejte to, co je v mísách, jako almužnu a pak vám bude všechno čisté“ (Lk 11,41). „Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‘Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se’ — ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné?“ (Jak 2,15-16).“ (P. Michal Němeček)

Aleš Pištora 14. 12. 2015